Mann, Bradley, Hughes

Pánové z titulku shromáždili v roce 1998 velké množství historických klimatických dat, provedli nad nimi výpočet a získali tak průměrné teploty na severní polokouli od roku 1400 do roku 1980. Získaná data vynesená do grafu měla podobu hokejky – teplota zůstávala plus minus stejná až v druhé polovině dvacátého století začala prudce růst. Byl to číst dále …

Pánové z titulku shromáždili v roce 1998 velké množství historických klimatických dat, provedli nad nimi výpočet a získali tak průměrné teploty na severní polokouli od roku 1400 do roku 1980. Získaná data vynesená do grafu měla podobu hokejky – teplota zůstávala plus minus stejná až v druhé polovině dvacátého století začala prudce růst.
Byl to jeden z hlavních snadno pochopitelných argumentů ve prospěch výrazného globálního oteplování, což vedlo až ke smlouvě z Kjóta o snižování emisí skleníkových plynů.
Letos se dva chlapíci z Kanady rozhodli to přepočítat. Vzali stejná data, která použili MBH, použili stejnou metodologii výpočtu – a vyšlo jim něco úplně jiného. Třeba v patnáctém století bylo podle nich mnohem tepleji než dnes. I podle kanaďanů se nyní otepluje, ale už to nevypadá tak nenávratně dramaticky.
Je to legrace. Myslím, že by to měl přepočítat ještě někdo další a dostali bychom třetí sadu úplně jiných výsledků. První výsledky měly tvar hokejky, druhé tvar vaničky, tak co takhle – sněhuláka?
Ať žije věda ve službách společnosti!

Čína v Rudolfinu

Byli jsme na výstavě moderní čínské fotografie v Rudolfinu a byl to zážitek. Ve dvoraně stál pětimetrový broukoještěr nastříkaný zlatěnkou, kterému z tykadel šlehaly záblesky na stěnu z psychedelických černobílých fotografií, na kterých byla bílá barva nahrazena tepanými plátky zlata. Velmi se mi líbila fotka Yang Goang-minga zvaná Diskvalifikované město. Byla to asi tři krát číst dále …

Byli jsme na výstavě moderní čínské fotografie v Rudolfinu a byl to zážitek. Ve dvoraně stál pětimetrový broukoještěr nastříkaný zlatěnkou, kterému z tykadel šlehaly záblesky na stěnu z psychedelických černobílých fotografií, na kterých byla bílá barva nahrazena tepanými plátky zlata.
Velmi se mi líbila fotka Yang Goang-minga zvaná Diskvalifikované město. Byla to asi tři krát čtyři metry velká zvětšenina, která zachycovala tak dva hektary v centru Taipei – velká křižovatka, chodníky, mrakodrapy, reklamy. Na fotce ovšem nebyl jediný člověk a jediné auto, ani zaparkované – působilo to dosti zneklidňujícím dojmem.
Autor udělal během tří měsíců přes tři sta smímků ze stejného místa a pak je počítačově složil do lidu- a autoprázdného celku. Very interesting.
Pak tam byl člověk, který fotí metr krát osm metrů velké panoramatické fotky a na nich stovky lidí. Měl tam jednu kompletní vesnici a taky zaměstnance elektrárny. Zvláště ta druhá fotka byla zajímavá, bylo na ní přes čtyřista dělníků ve třech řadách a pár vedoucích ve svetru. Jenom tři lidi na celé fotce měli brýle – práce v elektrárně zřejmě prospívá zraku.

Alebo áno, alebo nie

– Proč jsi to neudělal? – Protože jsi mi to neřekl – Já jsem ti to řekl! – Neřekl! – Kecáš, řekl a ty se vymlouváš – Neřekl, vymlouváš se ty! Takovou konverzaci slyší člověk tisíckrát za život a pokud je pouze v roli pozorovatele, může věřit buď jednomu, nebo druhému, nebo se na to číst dále …

– Proč jsi to neudělal?
– Protože jsi mi to neřekl
– Já jsem ti to řekl!
– Neřekl!
– Kecáš, řekl a ty se vymlouváš
– Neřekl, vymlouváš se ty!

Takovou konverzaci slyší člověk tisíckrát za život a pokud je pouze v roli pozorovatele, může věřit buď jednomu, nebo druhému, nebo se na to vykašlat a nevěřit nikomu, ale spravednosti se nedobere.
Horší to mají soudci. Třeba kauza Kinský. Chce vrátit spoustu majetku, někdo mu to přeje, ale většina by mu to nedala ani přes svou mrtvolu. A soudci to budou soudit podle jakýchsi zákonů, které jsou na takové případy vlastně neaplikovatelné.
Takže soudce v tomto případě bude takový diktátor na jeden den, zatočí osudím, vylosuje rozsudek a napíše k němu sáhodlouhé vysvětlení tak, aby nikdo nemohl zpochybnit jeho právní odbornost. Tu samozřejmě ihned po vyhlášení rozsudku zpochybní strana, která prohrála a pojede se znovu od začátku.
Profesionální jistota a rutina budiž obranou proti dilematu mezi názorem a spravedlností.

Je tma

Je tma. Nemůžu si cestou ze zastávky číst noviny. Tma leží na nebi jako plechový poklop od tvarůžků a já mám nutkání se přihrbit, aby mně nezalehla. Ráno je zatím ještě světlo, ale i to brzo přestane. Nemá tedy cenu začít vstávat v šest. Tmě neuteču. Navíc na tmu nepomáhá světlo. Myslím tím světlo umělé. číst dále …

Je tma. Nemůžu si cestou ze zastávky číst noviny. Tma leží na nebi jako plechový poklop od tvarůžků a já mám nutkání se přihrbit, aby mně nezalehla.
Ráno je zatím ještě světlo, ale i to brzo přestane. Nemá tedy cenu začít vstávat v šest. Tmě neuteču.
Navíc na tmu nepomáhá světlo. Myslím tím světlo umělé. Naopak, připadá mi, že dělá tmu ještě temnější. Začínám se vyhýbat prudce osvětleným přechodům pro chodce (je to nová móda, malé sloupky se silnými halogeny perou na přechod, takže mimo něj nic nevidí ani řidič, ani chodec). Před tmou je nejlépe skrýt se ve tmě. Paradox.
Tma plodí spiknutí. Četl jsem, že na první díl Nemocnice na kraji města se dívaly čtyři milióny lidí, a na ostatní programy milión dvěstě tisíc. Přes milión lidí si zapne televizi a nedívá se na Nemocnici? To se mi nezdá. Kdo vlastně provozuje ty televizní peoplemetry? Kontroluje to někdo? Nedívají se náhodou všichni na ČT2 a na Novu nikdo?

Citím kutí temných piklů.
Se zánikem desetníků
přijde věčná noc.
Peoplemetry, na pomoc!

Vinná zpráva

Z přímého přenosu: Merlot Barrique 1999 ze slivenské oblasti, výrobce Domain Boyard. Pije se jako voda, máme však jen jednu láhev. Takže pro příště: koupit aspoň dvě.

Z přímého přenosu:
Merlot Barrique 1999 ze slivenské oblasti, výrobce Domain Boyard. Pije se jako voda, máme však jen jednu láhev. Takže pro příště: koupit aspoň dvě.

Sneaker Pimps

Tesko suicide Phone me and I’ll hang up Sick and tired of being bubble gum chewed up Dark lane, bleak house shrinking rose, You’re over and out Tie a cherry bootstring, put your candy teeth in Choking on a sweetheart, hang up, hang up, hang up Go on girls – solo, Go on girls – číst dále …

Tesko suicide

Phone me and I’ll hang up
Sick and tired of being bubble gum chewed up
Dark lane, bleak house shrinking rose, You’re over and out
Tie a cherry bootstring, put your candy teeth in
Choking on a sweetheart, hang up, hang up, hang up

Go on girls – solo,
Go on girls – take a chance,
Go on girls – trust it,
Go on girls – the truth is …

Cut your hair wear a chip on your shoulder
Get ahead, get laid, get it over
Cheap show, back seat martyr’s pose, you’re over and out
I’m checking out of my senses, buying best defences
Putting on the trousers, hang up, hang up, hang up

Go on girls – solo,
Go on girls – take a chance,
Go on girls – trust it,
Go on girls – the truth is …
So so … Single … So low … The truth is …

You want the day to fit to a soundtrack
Get a story get a life and get back
You’ve got nothing to shout about
You’re over and out

I’m checking out of my senses, Buying best defences
Fired up on free-will, hang up, hang up, hang up

Go on girls – solo,
Go on girls – take a chance,
Go on girls – trust it,
Go on girls – the truth is …
So so … Single … So low … The truth is …
So so … Single … So low … The truth is …

Hrabě Šándor

Hrabě Šándor je o víkendech trudomyslný a preferuje povoz před chůzí pěšky. Stínání hlav a stavba vzdušných zámků během dnů pracovních jej natolik vyčerpává, že podkoní má v sobotu ráno co dělat, aby vybral ze stájí dostatek vyhřebelcovaných valachů se spletenou hřívou a jiskrou v oku. Šándor pak vyráží na obhlídku svých i cizích statků číst dále …

Hrabě Šándor je o víkendech trudomyslný a preferuje povoz před chůzí pěšky. Stínání hlav a stavba vzdušných zámků během dnů pracovních jej natolik vyčerpává, že podkoní má v sobotu ráno co dělat, aby vybral ze stájí dostatek vyhřebelcovaných valachů se spletenou hřívou a jiskrou v oku. Šándor pak vyráží na obhlídku svých i cizích statků a lhot okolo měst pražských.
Procházel jsem se v neděli na dostřel obléhacího praku od starého hradu Pražského, zatímco Šándor spěchal povozem údolím kolem Vltavy. Setkali jsme se nad Suchým dolem, spolu s vrchním královským analytikem Val di Christo.
Po prohlídce vinic nad údolím lysolajským jsme lenivý den uzavřeli v krčmě blízko léna vrchního rady Hanse Paula, kde jsme vydatně připíjeli na krásu našich koní a rychlost našich žen.

Fotokroky

Onehdá jsem šel zase do práce pěšky. Přišel jsem pozdě, protože jsem cestou fotil. Fotky přikládám jako důkaz, že byl skutečně hezký podzimní den a stálo za to se kvůli těm obrázkům opozdit.

Onehdá jsem šel zase do práce pěšky. Přišel jsem pozdě, protože jsem cestou fotil. Fotky přikládám jako důkaz, že byl skutečně hezký podzimní den a stálo za to se kvůli těm obrázkům opozdit.

Terminátor 3

Třetí pokračování filmu většinou smrdí jako tři dny stará ryba, ovšem Terminátor III je pecka nad pecky! Na nic si nehraje, je tam spousta odkazů na předešlé díly a jiné Arnoldovy filmy a celkově je to sranda. Dobře utracená stovka a dvě hodiny času. Stejně si myslím, že v Čechách vzniká málo pokračování úspěšných filmů. číst dále …

Třetí pokračování filmu většinou smrdí jako tři dny stará ryba, ovšem Terminátor III je pecka nad pecky! Na nic si nehraje, je tam spousta odkazů na předešlé díly a jiné Arnoldovy filmy a celkově je to sranda. Dobře utracená stovka a dvě hodiny času.
Stejně si myslím, že v Čechách vzniká málo pokračování úspěšných filmů. Proč třeba neexistuje Jáchyme hoď ho do stroje po dvaceti letech? Samotáři dvě? Česká televize do toho trochu šlápla s pokračováním seriálu Nemocnice na kraji města, tak uvidíme.

Po stopách zmizelých železnic

Šance – Řečice, Hutě pod Smrkem, Samčanka, Staré Hamry, Mazák – stanice úzkokolejné dráhy, která kdysi mírně stoupala z Ostravice na Bílou údolím mezi Smrkem a Lysou horou. Kdysi jsem slyšel historku o tom, jak se někdy v osmdesátých letech babička, která přijela z daleka do své domoviny, ptá přednosty stanice na Ostravici, kdy jí číst dále …

Šance – Řečice, Hutě pod Smrkem, Samčanka, Staré Hamry, Mazák – stanice úzkokolejné dráhy, která kdysi mírně stoupala z Ostravice na Bílou údolím mezi Smrkem a Lysou horou.
Kdysi jsem slyšel historku o tom, jak se někdy v osmdesátých letech babička, která přijela z daleka do své domoviny, ptá přednosty stanice na Ostravici, kdy jí jede nejbližší přípoj na Bílou. „Ale babičko, tam žádný vlak nejezdí, tam je už dvacet let přehrada!“ Babička z toho byla velmi zaskočená, ale kdyby přijela letos, mohla se aspoň na kus bývalé železnice podívat.
Extrémní sucha letošního léta způsobila pokles hladiny v Šancích až o devět metrů. Na Samčance je místo jezera zase údolí, kterým teče Ostravice, vlévá se do ní potok, jsou vidět mosty u křižovatky železnice a cesty Samčanka – Jamník a těleso silnice a železnice z Ostavice směr Bílá.
Je to zajímavý pocit chodit po dně údolí, kam čtyřicet let nikdo nevkročil a vidět, že místo estakády, která nad Ostravicí stoupá snad sto výškových metrů, se dříve jezdilo krásným, pozvolným údolím uzavřeným masívem jdoucím od Grůně na Třeštík. Narodil jsem se, když už byla přehrada hotová a vždycky se mi líbila, ale bez ní je údolí také krásné. Težko říci, co je lepší …

V sobotu jsme byli v Ostravě a centrem procházeli Hare Krišnovci. Vždycky, když přijedeme v sobotu do Ostravy, tak tam jsou. Máme na sebe štěstí. Tentokrát jich bylo méně, přece jen je větší zima, začala škola, a tak.