I'm not feeling lucky

Google je už mnoho let vyhledávací jedničkou na internetu. Uživatelské rozhraní zůstává stále stejně přehledné a úsporné, žádné zbytečné odkazy a informace. A přesto je na hlavní stránce něco, co jsem použil snad jednou a myslím, že nejsem sám – tlačítko „I’m feeling lucky“ neboli „Cítím, že budu mít kliku“. Když Google začínal, tlačítko sloužilo […]

Google je už mnoho let vyhledávací jedničkou na internetu. Uživatelské rozhraní zůstává stále stejně přehledné a úsporné, žádné zbytečné odkazy a informace. A přesto je na hlavní stránce něco, co jsem použil snad jednou a myslím, že nejsem sám – tlačítko „I’m feeling lucky“ neboli „Cítím, že budu mít kliku“.
Když Google začínal, tlačítko sloužilo jako důkaz nové převratné vyhledávací technologie – to co hledáte, je určitě v prvních pár odkazech – ale nikdy to skutečně nefungovalo. Rozdíl mezi prvním a třetím nalezených odkazem není veliký, přestože i dnes se většinou hledaný odkaz nachází na první vrácené stránce.
Docela by mně zajímalo, kolik lidí na ono tlačítko kliká a jak jsou spokojeni. Mně připadá jako anomálie v jinak velmi elegantně navrženém uživatelském rozhraní.

Půlmaraton

Minulý týden jsem strávil váháním, zda svoje nachlazené tělo z namoženým lýtkovým svalem přihlásit, či nepřihlásit na půlmaraton. Nakonec jsem si v pátek odpoledne pro ten startovní baťůžek zašel a dneska se postavil na start na Karlově mostě. V předstartovní tlačenici, které jsem se bohužel nevyhnul (můj první půlmaraton) jsem vyslechl řadu poučných příběhů, třeba: […]

Minulý týden jsem strávil váháním, zda svoje nachlazené tělo z namoženým lýtkovým svalem přihlásit, či nepřihlásit na půlmaraton. Nakonec jsem si v pátek odpoledne pro ten startovní baťůžek zašel a dneska se postavil na start na Karlově mostě.
V předstartovní tlačenici, které jsem se bohužel nevyhnul (můj první půlmaraton) jsem vyslechl řadu poučných příběhů, třeba:

Chlapík kost a kůže: Loni jsem dal maratón za tři osmnáct!
Asi doktor: Skvělý
Chlapík kost a kůže: Primátor Bém mi dal po závodě patnáct stovek v obálce
Asi doktor: Skvělý
Chlapík kost a kůže: Na konci závodu jsem měl tep dvěstě dvacet
Asi doktor: A kolik ti je?
Chlapík kost a kůže: Padesát šest
Asi doktor: Hm

Vyrazili jsme na trať, atmosféra byla výborná, všude spousta povzbuzujících diváků, běžel jsem jako s větrem o závod a vůbec si nevšiml, že se držím skupinky běžců, která má našlápnuto na celkový čas okolo hodiny a třiceti minut. Takže prvních deset kilometrů jsem zaběhl za 45 minut a byl se silama u konce.
Zbytek trati byl jako křížová cesta slzavým údolím, ale nakonec jsem se do cíle dostal, vzal si medaili, jabko a banán a šel domů.

Trifon Zarezan

Jedni z prvních obyvatel, kteří žili na území dnešního Bulharska, Makedonie a Řecka, o kterých máme záznamy, byli Trákové. Zdá se, že slovo „trák“ bylo synonymem pro pijáka. Řekové byli znechuceni zvykem Tráků pít nezředěné víno. Trácký bůh věčnosti Dionýsos byl také bohem vína. Na konci každého roku Dionýsos umíral, aby se mohl narodit znovu […]

Jedni z prvních obyvatel, kteří žili na území dnešního Bulharska, Makedonie a Řecka, o kterých máme záznamy, byli Trákové. Zdá se, že slovo „trák“ bylo synonymem pro pijáka. Řekové byli znechuceni zvykem Tráků pít nezředěné víno. Trácký bůh věčnosti Dionýsos byl také bohem vína. Na konci každého roku Dionýsos umíral, aby se mohl narodit znovu na jaře. Jeho znovuzrození se slavilo velkými oslavami, štědrými orgiemi.
Tyto oslavy se nazývali Dionýsia, později v římských dobách Bacchusia. Dionýské zvyky přežily přes staletí až do současnosti. Poté, co bylo Bulharsko pokřesťanštěno, církev převzala, přejmenovala a zařadila většinu pohanských bohů a svátků do svého křesťanského kalendáře. Dionýský kult kontaminoval se svátkem Svatého Trifona.
Každý rok čtrnáctého února – v den svatého Trifona – Bulhaři šplhají na vrcholy rodopských hor, aby se opili a pokusili se slézt zpátky dolů …
V tradičním lidovém kalendáři se tento svátek vztahuje k prvnímu zastřihávání větví vinne révy ke konci zimy a začátku jara. V každé domácnosti, která vlastní vinice se předchozí den peče velký kulatý, těstem zdobený chléb „pita“ a připravuje se nadívaná slepice.
Každý rok 14. února časně ráno se muži – slavnostně oblečeni, s „pitou“, pečenou slepicí a s vínem ve speciálním džbánku „baklica“ – vypravují zastřihnout první větve vinné révy. Ten den se vinaři moc nepřepracují. Čeká je ještě velká oslava a společný oběd přímo na vinici. Dřív než začnou tradiční hody na počest Trifona a na zajištění dobré úrody, musí být vybrán car vína Trifon.
Nejstarší člen skupiny postaví uprostřed květinu nebo džbánek vína a vyzve toho, kdo měl předchozí rok štěstí, zdraví a vypěstoval dobré víno, ať vezme tu květinu, nebo se napije vína. Tím bývá zvolen Trifonem a ostatní jeho zvolení schvalují pokřikem „Ať žije Trifon!“ Po jídle se všichni, s Trifonem na ramenou, vypravují zpátky domů, kde na ně čeká celá vesnice nebo městečko, přeje úrodu a každý se snaží cara a ostatní dobře pohostit vínem. Opilist vinařů a hlavně Trifona má zajistit úrodu na celý další rok. Trifon Zarezan (zarezan = zastřihnutý) je vskutku jeden z nejveselejších a nejoptimističtějších svátků roku.

Převzato z letáku k příležitosti oslavy Trifon Zarezan a Baba Marta.

Vady vína

Při úklidu jsem našel tento text, autor neznámý: Vady vína jsou odchylky od správného zdravotního stavu způsobené fyzikálně-chemickými procesy ve rmutech, moštech a vínech během jejich technologického života. Jsou zaviněny nesprávnou technologií, stykem rmutu, moštu, nebo vína s kovovým zařízením, plesnivým sudem, škopkem nebo hadicí, novým sudem, špatným ovzduším ve sklepě a také nesprávným způsobem […]

Při úklidu jsem našel tento text, autor neznámý:

Vady vína jsou odchylky od správného zdravotního stavu způsobené fyzikálně-chemickými procesy ve rmutech, moštech a vínech během jejich technologického života. Jsou zaviněny nesprávnou technologií, stykem rmutu, moštu, nebo vína s kovovým zařízením, plesnivým sudem, škopkem nebo hadicí, novým sudem, špatným ovzduším ve sklepě a také nesprávným způsobem zpracování hroznů. Vady vína jsou tedy většinou zaviněny nedbalostí výrobců vína, sklepmistra a nebo jeho spolupracovníků. Obvykle však lze jejich příčiny předem odstranit.
Vždy se vyplatí vadám vína předcházet nežli je následně napravovat. Stejně tomu tak je i u nemocí vína, jimž předcházíme absolutní čistotou veškerého zařízení a nátěrem všech kovových částí. Je třeba důkladného čištění a dezinfikování hadic i skleněných potrubí, jakož i sudů, kádí, jímek apod. Správná technologie zpracování hroznů a výbory vína není tedy pouze otázkou jeho jakosti, ale také otázkou ekonomiky, hospodárnosti i rentability.

Hnědnutí vína

Této vadě se lidově říká zlomení vína. Vyskytuje se u vína bílého, růžového i červeného, ale zejména u vína mladého. Hnědnutí je způsobeno oxidací některých látek pektinového původu vlivem vzdušného kyslíku. Rmut, mošt nebo víno, které není zavčas ošetřeno oxidem siřičitým, hnědne a dostává vysokou nepřirozenou barvu a vzdušnou chuť.
Před prvním přetáčením vína z kvasnic je nutno zajistit jeho stabilitu na hnědnutí přisířením.

Víno zvětralé

I když je víno, které bylo z určitých důvodů vícekrát přetáčeno za přístupu vzduchu, dobře ošetřeno oxidem siřičitým a nehnědne, může získat časem zvětralou (vzdušnou) chuť, zejména jde i o víno lehčí, málo extraktivní a uložené v neplných sudech. SNadno se v něm tvoří takzvaná stařinka a víno dostává nepřijemnou chuť i vůni.
K předcházení této vady je zapotřebí, aby se víno bezdůvodně a zbytečně nepřelévalo, nepřečerpávalo ze sudu do sudu a nezůstávalo v sudech dlouhou dobu rozčerpané.
Konzervovat víno v neplných nádobách, sudech, tancích a cisternách lze také použitím čistého dusíku (N2), který vytlačí z prostoru nad hladinou vína kyslík a tak zamezí zvětrávání vína. Zvětralé víno je možné také zcelit s vínem svěžím, buketním a extraktivním. Může se rovněž vylepšit zdravými čerstvými kvasnicemi nebo osvěžit oxidem uhličitým z bomby.

Příchuť po třapinách

Tato příchuť je ve víně velmi nepříjemná. Připomíná chuť trávy a chlorofylu. Takové víno se nedokonale samovolně čistí. Někdy ani po filtraci nezíská úplnou jiskru a proti světlu opalizuje do šediva. Vyskytuje se ve víně z nedozrálých hroznů, dlouho nakvašovaných rmutů či lisovaných značnou dobu vysokým tlakem. Příchuť po slupkách či třapinách se zřetelně objevuje tam, kde k lisování bylo použito šnekových lisů, které podrtily jadérka, třapiny i hroznová zrníčka. Příchuť po třapinách odstraníme z vína čiřením. Dávka želatiny či kombinovaného čeřidla se stanoví na základě předběžných zkoušek.

Pachuť po sirovodíku

Vada vína nazývaná „sirka“ se projevuje zápachem po sirovodíku (H2S). Napadené víno páchne jako zkažená vejce a nejčastěji se s tímto jevem setkáváme u mladých vín. Není-li sirovodík z vína odstraněn včas, může přejít až po tvorbu merkaptanů. Na vznik sirovodíku má vznik delší ležení vína na nezdravých kvasnicích, které se rozkládají. Dalším důvodem je nesprávné síření sudů a jiných nádob kapavými sirnými plátky. Vlivem tepla část síry sublimuje a usazuje se na stěnách sudů, kde za vhodných podmínek vytváří neádoucí sirovodík.
Velký vliv na vznik sirovodíku má také používání sirných přípravků (práškové síry) při ochraně hroznů proti oidiu, zejména když jsou tyto přípravky aplikovány těsně před sklizní. Odstranění sirovodíku z vína není žádný problém. Při jeho výskytu je třeba víno řádně provzdušnit pomocí rozprašovací růžice a sud znovu mírně zasířit. Oxid siřičitý se vyváže a vznikne síra, která se usadí na dně (SO2+2H2S=2H2O+3S). Při přetáčení nebo filtraci síru z vína oddělíme.

Pachuť po dřevě

Tato příchuť vzniká vyluhováním tříslovitých látek zedřeva. Je příznakem nedokonale zavíněného nebo opraveného sudu. Víno má pak příliš trpkou příchuť a u bílého vína se zvyšuje barva. Jediným způsobem jak této vadě předejít, je nový nebo opravený sud dobře zavínit a napoprvé do něj dát víno méně kvalitní (například matolinové). Náprava vadného vína je obtížná. Při slabším výskytu se odstraní čiřením želatinou nebo čerstvými a zdravými kvasnicemi. Je-li příchuť velmi silná, může se k jejímu odstranění na základě předběžných zkoušek použít i živočišné uhlí. To však při vyšších dávkách může odebrat i dobré chuťové a aromatické látky. Jedná se o prostředek velmi drastický.

Příchuť po plísni

Víno může tuto nepříjemnou pachuť získat už z hroznů napadených hnilobou a plísní (Penicilium axpansum), také všakod plesnivého lisu apod. Tato vada je značně nepříjemná, neboť i plesnivá hadice může víno znehosnotit a pachuť po plísni se jen velmi těžko odstraňuje. Napadené víno se mnohdy pro svou odpornou pachuť stává nepoživatelným. Mírné narušení se odstraní čiřením želatinou nebo čerstvými vinnými kvasnicemi. Silná pachuť po plísni pak živočišným uhlím, v množství zjištěném předběžnou zkouškou v malém. Takové víno je pak nutno scelit s vínem barevnějším chuťově i aromaticky výraznějším.
Plísňové pachuti se podobá příchuť po ztuchlině. Víno jí může získat ze špatného vzduchu v nádobě nebo ve sklepě. Předchzíme jí udržováním zdravého ovzduší ve skelě i v lisovně. Nepatrná příchuť po ztuchlině se z vína odstraní provzdušněním, vyčiřením želatinou nebo použitím zdravých vinných kvasnic.

Notes is back!

Po dlouhém období klidu se notes znovu vrací na obrazovky monitorů a LCD displejů. Odmlka byla způsobena duševním vyčerpáním autora, leností, zimou a zvláště přesunem na jiný server, který se nesnáší s původním redakčním systémem – Movable Type. Po planém období hledání vhodné náhrady jsem zjistil, že mi žádný existující dostatečně nevyhovuje. Rozhodl jsem se […]

Po dlouhém období klidu se notes znovu vrací na obrazovky monitorů a LCD displejů. Odmlka byla způsobena duševním vyčerpáním autora, leností, zimou a zvláště přesunem na jiný server, který se nesnáší s původním redakčním systémem – Movable Type.
Po planém období hledání vhodné náhrady jsem zjistil, že mi žádný existující dostatečně nevyhovuje. Rozhodl jsem se proto přivést na svět plný redakčních systemů ještě jeden další, jehož jediným smyslem existence bude, aby vyhovoval mně pro psaní Notesu.
I stalo se, všechno běží jak má, staré články už jsou v archívu a já se můžu rovnou pustit do psaní – o čem? Tak třeba o víně, ale v samostatném příspěvku.

O svátcích

Na vánoce jsme jeli širokou severní oklikou. Nejdříve jsme se stavili v Třebechovicích pod Orebem, v muzeu betlémů. Hlavní betlém je veliký, hýbe se v něm několik desítek figurek. Zajímavé je, že autorem betlému je chlapík, který si nechával dělat řezbářskou práci i pohybové mechanizmy u jiných lidí. On vymýšlel a sestavoval. V další expozici […]

Na vánoce jsme jeli širokou severní oklikou. Nejdříve jsme se stavili v Třebechovicích pod Orebem, v muzeu betlémů. Hlavní betlém je veliký, hýbe se v něm několik desítek figurek. Zajímavé je, že autorem betlému je chlapík, který si nechával dělat řezbářskou práci i pohybové mechanizmy u jiných lidí. On vymýšlel a sestavoval. V další expozici se mi líbil lipový betlém třebechovického rodáka Matušky. Kreslil dříve vtipy, to jméno mi něco říká. Jeho andělové jsou bezkonkurenční!
Pokračovali jsme přes Žamberk a Vamberk do Šumperka. Jako tolik míst v pohraničí na mně silně zapůsobil zašlou hrdostí své bývalé slávy. Přespali jsme ve Velkých Losinách, kde mají moc pěkný areál sirných lázní – vzdušné stavby trochu připomínající Luhačovice, pěkný park. My navíc dostali bonus v podobě páry stoupající z teplých pramenů za mrazivé večerní procházky v deseti centimetrech čerstvého sněhu.
Ráno jsme přes Skřítek dorazili do Rýmařova a pak k Rešovským vodopádům – pěkné místo v lesích u vesničky Reschen, která kdysi měla dvoupatrovou školu, velký kostel, zájezdní hostinec a kde končí silnice. Dnes do Rešova jezdí dva autobusy denně a ačkoli jsme vesnici prošli tam a zpátky, bylo tam jako po vymření.
Z Rešova jsme sjeli nádherným prudkým úbočím do Uničova a pak na dálnici do Olomouce. Taková předvánoční easy ride – a že jsme ji potřebovali!

Master and Commander

Začalo to skřípěním dřeva v podpalubí, kymácením hamak plných spících námořníků a svištěním větru v ráhnoví. Vypadalo to na dobrý film a dobrý film to taky byl. Britská fregata Surprise a francouzská válečná loď Acheron spolu soupeří v roce 1805 v jižním Pacifiku. Výborný scénář, skvěle natočeno, zábava podle mého gusta.

Začalo to skřípěním dřeva v podpalubí, kymácením hamak plných spících námořníků a svištěním větru v ráhnoví. Vypadalo to na dobrý film a dobrý film to taky byl.
Britská fregata Surprise a francouzská válečná loď Acheron spolu soupeří v roce 1805 v jižním Pacifiku. Výborný scénář, skvěle natočeno, zábava podle mého gusta.

Anonymně

Kdybych se narodil před sto lety, tak ráno vstanu, dojdu k pekaři Foustkovi pro housky, stavím se u mlékařky Malíkové pro sýr, cestou do práce si nechám podrazit boty u ševce Hajného a krejčí Kořenský pro mně bude mít připravený nový oblek, ve kterém půjdu večer do kostela. Já ovšem žiju v třetím tisíciletí v […]

Kdybych se narodil před sto lety, tak ráno vstanu, dojdu k pekaři Foustkovi pro housky, stavím se u mlékařky Malíkové pro sýr, cestou do práce si nechám podrazit boty u ševce Hajného a krejčí Kořenský pro mně bude mít připravený nový oblek, ve kterém půjdu večer do kostela.
Já ovšem žiju v třetím tisíciletí v Praze a tady je to jinak.
Oblečení a boty mi šijí lidé v Číně a dalších zemích jihovýchodní Asie, se kterými se v životě neuvidím.
Nevím, kdo pekl chleba, který si namažu paštikou z prasete, o něž se staral zaměstnanec velké zemědělské korporace, který možná ani nezná jméno svého ředitele.
Za zábavou chodím do kina, kde se ve tmě spolu s desítkami dalších mně neznámých lidí díváme na herce, které jsme v životě nepotkali a informace o nich máme jen ze společenských časopisů.
Nevím, kdo zdil dům, ve kterém bydlím, neznám jméno opraváře, který mi měnil letní gumy za zimní ve velkém servisu.
Tímto všem neznámým – kteří mi pečete, šijete, stavíte a pěstujete – děkuji a doufám, že alespoň část peněz, které zaplatím lidem s obličeji a jmenovkami za práci, kterou jste dělali vy, se dostane až k vám.

Okolo Štěchovic

Autem se dojede do Štěchovic, až tam, kde se rozdělují červená a modrá turistická značka. Pak se vyrazí pěšky po červené nahoru, přejde se na modrou a kolem obory dolů do Třebonic k přehradní hrázi Slapské nádrže. Odtud vede cesta (místy spíš kozí stezka) po levém břehu přehrady zpátky do Štěchovic. Prochází se legendárními chatovými […]

Autem se dojede do Štěchovic, až tam, kde se rozdělují červená a modrá turistická značka. Pak se vyrazí pěšky po červené nahoru, přejde se na modrou a kolem obory dolů do Třebonic k přehradní hrázi Slapské nádrže. Odtud vede cesta (místy spíš kozí stezka) po levém břehu přehrady zpátky do Štěchovic. Prochází se legendárními chatovými osadami – Ztracenka, Svatojánské proudy – ve skalnatém terénu; jsou tam i tunely pro pěší. Je to moc hezká vycházka v každém ročním období, jak jsem si dneska zase ověřil.

Když je na podzim zima

Dnes je pátého prosince, venku teplo, ve Špindlerově Mlýně ruší závod světového poháru v lyžování, protože není sníh. Lidi chodí na houby a stromy se už už chystají vyrašit. Dvacátého osmého října jsme přitom byli na Grůni, a vypadalo to úplně jinak. Podzim byl v plném proudu, a do toho přišla zima. Výsledek je vidět […]

Dnes je pátého prosince, venku teplo, ve Špindlerově Mlýně ruší závod světového poháru v lyžování, protože není sníh. Lidi chodí na houby a stromy se už už chystají vyrašit. Dvacátého osmého října jsme přitom byli na Grůni, a vypadalo to úplně jinak. Podzim byl v plném proudu, a do toho přišla zima. Výsledek je vidět na fotkách.