Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Bylo to tady hodněkrát a hodněkrát nebylo jenom vyřčeno: vítr slábne, trávy přibývá. Už vám to omrzelo stejně jako našemu námořnikovi. A asi to zůstane tak až do překročení cílové čáry u Le Diamant. Už zítra. Snad zítra, pokud se vítr úplně nezastaví.
A pak základna na souši předá zpátky slovo kapitánovi. Uřčitě přijde s jiným příběhem než ten tady, který byl poskládán z kusých satelitních zpráv, vyhledávání na internetu a důvěrné ználosti osobnosti Luďka. Těšme se. Už zítra. Snad zítra. Držme palce.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Stovka stálé hlásí hodně mořské trávy kolem. Je to otrava. Je to dlouho. Problém, který nemá hotové řešení v přiručkách. Dá se najít způsob jak prokličkovat v tom travním labirintu?

1. První rada od místních je plujte když je silný vítr. Ten trhá koberce a snadněji se dá proplout. Možná se chaluhy i zanoří hlouběji. Pro porovnání dva satelitní snímky s koncentrací Sargassum – jednou když moc nefoukalo a dva dny potom když byly poryvy větru.

2. Rada druhá – číst vodu jako vodáci. Chaluhové koberce mořskou pěnu vln tlumí. Cím hustší tráva, tím hustší voda, tím méně bílých čepiček. Na okraji koberců můžou být viditelné mikro příboje, které ukážou cestu ven. Pro porovnání satelitní snímek detekující Sargassum z infračerveného záření a satelitní snímek ve videtelném pásmu. Pozor – pod mraky data chybí.

3. Rada třetí – je možné sledovat online satelitní snímky a snažit se kličkovat. Ale je třeba mít na mysli, že situace se mění rychle a nedá se plánovat dlouho dopředu.

4.Rada čtvrtá – pokud jsou koberce na satelitním snímku koncentrované a velké, stojí za to je zkusit lokalizovat na mapě a obejit. Jako referenční body na snímku slouží jednotlivé Karibské ostrovy a tvar břehu Jižní Ameriky. Pozor – pod mraky data chybí! Infračervené záření neprojde skrz a satelit ho nezachytí.

5. Rada pátá – přes koberec je třeba plout opatrně. Lodě tam nacházejí třeba nylonová lána nebo zbytky rybařské sítě. Blízko břehu můžou být dlouhé lapače řas, které mají držet chaluhy pryč od od pláží. Přes den jsou vidět, ale přes noc je třeba davat pozor.

Satelitní snímky z NASA jsou k dispozici zdarma zde.

Navzdory celé techniky Luďkovi nijak nepomůžeme. Pravděpodobně kolem oběda narazí na tlustý pruh sargasové trávy. Za ním jsou další koberce až ke břehům Martiníku. Jsou všude, jsou vidět i z kosmu.

Zbývá málo. Vyděržaj, pioněr!

Poziční zpráva

V noci a dopoledne hodně squalls. Teď vítr slábne.

* Do cíle zbývá 3 dny plavby. Donedávna předpověď hlásílá 2 dny totálního bezvětří jen malý kousek od Martiníku. Navzdor krásnému výhledu na Montagne Pelée to by dostalo i starého mořského vlka. Dnes Windy je milostivější – rychlost větru by neměla klesnout pod 11kt. SaSW detekuje nahromadění řas přímo u Martiníku. Takový normální zimní den na oceánu. Jak říká Luděk – těším se na ten stabilní západní pasát, co prý bývá na Atlantiku ;-).

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Gratulace Jurandovi! Fouká mi 25kt, prudké poryvy, cross sea.

Alczento v cíli! Jurand překročil cílovou čáru SAC 2021 u Martiníku dnes 08.01.2022 v 16:03 CET. Well done!

Poziční zpráva

Dnes oprava větrného kormidla. Vítr prudký, poryvový. Hodně trávy.

Další Setka opouští Portugalsko na plavbu po Atlantiku. Edyta pluje na Kanáry. Původně se měla účastnit závodu Setka Atlantic Challenge 2021 na vlastnoručně vyrobené Setce. Teď má s Heroine vlastní plány. Powodzenia, Edyta! Zde se dozvíte více o Edytě a jeji plavbě.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Co se děje na palubě Stovky? Těžko říct. Když řeší problémy, kapitán raději mlčí. Nebo posílá básně. Těch bylo dost i když se na veřejnost dostala jenom ta první.
Cesta z Tenerife na Martiník je zvláštní. Málo slov, málo větru, málo jídla. Dokonce málo vody uprostřed oceánu! Kdo by řek, že se Stovka bude dny prodírat loukami sargasové trávy. Jakoby Portugalsko, odkud startovala, vůbec neopustila. Tyto chaluhy totíž připomínaly starým portugalským mořeplavcům květinu sargaço (lat. Halimium lasianthum) z domova a tak jim dali jméno Sargassum.

Cesta srkz je těžká dřina i když fouká silný a příznivý vítr. Je to jako běh v hlubokém sněhu. Chaluhy blokují kormidlo a brzdí pohyb kýlu. Je třeba odstraňovat řasy mnohokrát za den. Pokud je to jen trochu možné alespoň za světla raději mezi koberci kličkovat nebo se jich dřžet dál. Ale jak uhodnout kde je oceán volný?
Kdo hledá ten najde. Jmenuje se to SaWS (Satellite-based Sargassum Watch System). Je to systém, který využivá satelitní data z NASA a pomocí výpočetních modelů trekuje pohyb sargasových koberců skoro v realném čase. Jednotlivé výstupy ze satelitů jsou těžko pochopitelné pro laiky. Ještě, že SaWS nabízí výslední model koncentrace plovoucích řás. Tady je názorná animace průměrné koncentrace plovoucích řas 19.12.21-6.1.22. Černá barva je voda bez řas.

Zdá se, že chaluhy nepřipluly ze severu. Prostě už tam bydlí. Expandují v pásmu mezi Afrikou a Mexickým zálivem. Je to nový fenomén, který je známý jako the great Atlantic Sargassum belt.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Super, Kuba! Věřil jsem, že vypluješ. Powodzenia!
Dnes vítr slabý.

*V listopadu se Kuba Dabrowski rozhodl nepokračovat v Setka Atlantic Challenge na Martiník. Plavba přes Atlantik ale bude. A bude trochu jinak. Včera Kuba vyrazil na své setce Shaka z Tenerife spolu s kamarádem Benkem. Míří na Karibik. Povídá se, že jejich plavba bude delší – tam a potom zpátky do Evropy. Zpáteční cesta je o dost náročnější. Nebude ve vlidných pasátech. Severní cesta v zimě je riskantní. Jižní cesta přes Bermudy a Azory je schůdnější, ale vítr klidně může foukat převážně proti, což u malé plachetnice jako Setka bude náročné. Ať se kluci rozhodnou jakkoliv, nechť je Shaka doveze zdárně až do cíle.

Zde je trekování Shaky.
Pokud chcete plavbu finančně podpořit, tady je Kubův patron.

Poziční zpráva

Tráva se mi chytá na ploutve, loď je obrostlá, jak vypadá kýl nevím, udržovat kurs je fakt těžké, musím vydržet, než se vítr stočí na východ.

*Je třeba čistit, čistit, čistit. Někdy co 2-3 hodiny. Zde je návod jak odstraňovat mořskou trávu z kýlu a korimidel.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Dnes jsem potkal loď, už druhou od Kanárů. Občas koberce mořské trávy, že by se po nich dalo chodit. Skoro nefouká.

*Chaluhy Hroznovice (latinsky Sargassum fluitans) jsou oázou uprostřed velké vody – útočiště pro uhoře, malé mořské želvy a spousta dalších živočichů. Daly jméno Sargasovému moři. Jeho jižní hranice je normálně u 20 stupnů a jako rozsáhlou oblast bezvětří je past pro námořniky kde můžou uvíznout až do vyčerpání zásob. Teď výsledkem bouří v Atlantickém oceánu se tišiny posunuly jižnějí. Vítr a swell tlačí travní koberce víc k rovníku. Jakoby Sargasové moře sestoupilo na jih až k místům kde Stovka proplouvá. Když je slabý vítr tráva může plachetnici zastavit. Nabaluje se kolem větrného a hlavního kormidla a loď těžko drží směr.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

V noci mi létající ryba skočila až do spacáku. Ladím plachty, kormidlo, čtu si a jím málo, aby mi jídlo vystačilo.
Takový každodenní život námořníka.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Jaký je rozdíl mezi Stovkou a žralokem? Žádný. Oba mají ploutve, plavou v oceánu a v břiše jim leží chlap.
Dobrou noc!

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Jsou Vánoce! Není třeba extra úklid – houpání vyžaduje držet všechno neustále v úložném prostoru 😉. O ryby k večeři není nouze. A dárek? Do tak malé lodičky je vhodné vzít něco opravdu kompaktního. Dovolenou na Martiníku. Náhradní Stovku pro případ nouze. A do Kindlu silný a pozapomenutý příbeh dobrovolného trosečníka na Atlantiku Alaina Bombarda.
Krásné a pohodové Vanoce na Atlantiku a v Evropě!

Tracker

Poziční zpráva

Hrome, zítra je štědrý den a já ještě nemám nakoupené dárky!
Už jsem dost na západě. Dnes šibují čas o hodinu zpět. Budu vstávat pozdějí a konečně se vyspím.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Jaké zprávy přineslo dnešní ráno? Stovka jede na nákupy! Pasáty budou pomalejší, cesta delší. Jako utvrzený minimalsta Luděk nemá velké rezervy. Porto Novo na ostrově Santo Antão není daleko. Nakoupit, protáhnout tělo na pevnině, pokecat s lidmi a také dát vědet o sobě slovem, hlasem a obrazem.

A je tu nová zpráva: zastávka nebude. Přepočet zásob, obavy, že by mohl uviznout znovu do zóny slabého větru a Luděk radší pluje dál. Stovka mijí Santo Antão se všemi lákadly civilizace a těží z příznivého větru, který ji budé pohánet snad celý týden.

Vítr nafukuje plachty, Stovka se rozjíždí. Luděk se od Portugalska těšil na teplo, ale zima se stále drží. Máslo se nerozpouští, základní navigátorská pomůcka mořeplavců mířící na západ selhala. Hmm, kam se teď vydat? Na západ, na jih či jihozápad? Chvíli hra na slepou bábu, Stovka zkouší směr. Pak Luděk zvolí zlatou střední cestu a na zaďák vyráží na jihozápad. Je to delší než západní, ale zato jistější cesta na Martiník když o něco málo serverněji vůbec nefouká. My co koukáme do online mapy víme, že ještě dlouho bude slabý vítr kralovat v této části Atlantiku. Výdat se jižněji bylo pravděpodobně moudré rozhodnutí. A možná i máslo nakonec ukáže cestu.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

„Od brzkého rána totální flauta, stojím na místě. Nikdy jsem takhle oceán neviděl, je to surreální. Škoda, že nemůžu poslat fotku.“

Bezvětří ustupuje na sever, ale až do nedělního večera vítr nebude foukat nijak výrazně. Ze NW se blíží swell – vlny, které vzníkly z bouří v severním Atlantiku. Stovka se houpe jako gumová kačenka. Jurand je jižněji a už upouští oblast flauty. Luděk se vydá k pasátům zítra večer, spíš až v pondělí ráno.
Dnešní den byl scénický a labužnický, ale už by to chtělo vítr do plachet!

Poziční zpráva

Poziční zpráva

„Málo fouká. Jedu co to jde, dnes jsem dal gennaker. Přejel jsem obratník Raka, takže jsem oficiálně v tropech, i když je celkem zima.“
Vítr slábne, je třeba plout rychleji na jih. Přichází bezvětří s mrtvými vlnami (swell), které pro námořniky jsou velmi nepříjemné. Není to počasí na opalování a koktejl s karibským rumem. Nečinné čekání. Loď bez rychlosti je neovladatelná a houpe se na vlnách. Člověk by blil spíš z mořské nemoce než z nadmíry alkoholu.

Bezvětří a mrtvé vlny na sobotu

Poziční zpráva

Dnes celý den přeháňky, poryvy větru. Plachty nahoru, dolů, ruka si mákla. Ale jede to 🙂

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Jsem na Stovce sám,
kolem širý oceán.
Ryby na mě doráží:
loď jsi stavěl v garáži?
Nevěřícně zvedám ruku,
prý to četly na fejsbuku!
Dobrou noc.

Poziční zpráva

Novinky od Luďka. Ruka se lepší, ale pořád to nestačí na práci s plachtami. Jede na kosatku a řeší sudoku. Kytara si musí počkat. Ve zprávě byly 2 smajliky = nálada dobrá.
Alczento má náskok 44nm.

Poziční zpráva

Nedělní zprávy ze základny. Regata začíná dramaticky. Stále fouká ten silný vítr, který odložil start o jeden den. Adam Radecki startuje ze Santa Cruz, ale pak oznámí, že se rozhodl zůstat na Tenerife. Míří do přístavu v Los Cristianos.
O 3 hodiny pozdějí vlna přepadne přez palubu Shaky a odhodí Kubu Dabrowského v kokpitu. Má namoženou nohu, ale jinak v pořádku se vrácí do přístavu. Po silném zážitku, kdy z malé lodě ho vlna snadno mohla splachnout z paluby do oceanu, také odstupuje od závodu. Na Martiník pokračují jen 2 lodě – Stovka a Alczento. Jak příhodně – obě setky mají ve jménu 100.
Nové stabilizační ploutve Stovky fungují. Loď se kymácí méně a lépe drží směr. Zatím je těžko posoudit zda pluje rychlejí.
V noci Luděk má také nehodu. Při halze ho ráhno praští do pravé ruky a nemůže s ní moc hybat. Jinak je v pořádku a hodí se, že je přeučený levák. Jen to chce klid a pluje pomaleji. Naštestí vítr také slábne a směr je příznivý zaďák a zadobok. Vlny kolem 1,5m. Luďku, držíme ti palce.

Poziční zpráva

Jedeme! Setky vyplouvájí ze Santa Cruz de Tenerife 11.12 v 11:00 CET. Cíl – Martiník v Karibiku. Štastnou plavbu!

Tracker

Dnes čištění trupu od breberek, které už na něm za ten měsíc, co je loď na moři, stihly vyrůst.Není jich moc, antifouling funguje, nejraději mají olověnou kýlovou kapku.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Nově můžete sledovat závod na Windy. Aktualizace polohy bude 2x denně. Odkaz na mapu najdete ve výšeuvedeném hlavním popisu projektu.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Pozemní stanice dostává od Luďka poziční zpávy dvakrát denně. Nejlepší chvíle pro synchronizaci údajů od všech závodníků je 8:40 a 20:40 našeho času. Dnes ráno mapa na windy vypadala takto:

Tady je odpovídající mapa z polského situ Setka przez Atlantyk:

Po dvou dnech na oceánu setkaři ujeli 183nm. Do Santa Cruz de Tenerife jim zbývají 450nm. Alczento zvýšil náskok na 33nm. Vítr je příznivý a měl by foukat dobrým směrem až do pátku. Podle předpovědi v přištích dvou dnech dočasně zeslábne.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Setky jsou už za hustým námořním provozem u Gibraltaru. Je to jako pomalu kličkovat mezi auta napříč dálnice.

Poziční zpráva

Poziční zpráva

Odstartovali jsme v 8:30 ze Sagres. Příští zastávka Santa Cruz de Tenerife.

Jsme v Sagres. Přijeli jsme za tmy, prokličkovali mezi zaparkovanými rybářskými kutry a chytili se za bójky, které jsme v té tmě našli. Zítra je start.

Zde naše 4 posádky před startem závodu Setka Atlantic Challenge SAC 2021.

Iniciační přeplavba Stovky o délce 130 mil úspěšně završena!
První 100 mil na jih podél západního pobřeží Portugalska jsem udělal za méně než 24 hodin. Foukal severní vítr o rychlosti 25 uzlů, který zvedal dvoumetrové vlny. Větrné kormidlo si s těmito podmínkami poradilo a kolem osmé ráno jsem byl u mysu Svatého Vincenta.  V noci byl kolem hustý provoz, ale vysílačka s nastaveným AIS alarmem mně vždy vzbudila včas. Za mysem zbývalo pohodových 30 mil na bočák, jenže hned jak jsem zatočil, vypnuli větrák. Plácal jsem v úplné flautě až do tří odpoledne, kdy naskočila pevninská bríza a dovezla mně do maríny Portimao, kde mám setkání s ostatními.
Stovka se chovala celou cestu velmi způsobně a myslím, že si budeme rozumět. Akorát to zajíždění do marín bez motoru je trochu jiné kafe, ale snad už to budu muset do konce cesty dělat jen dvakrát 🙂

Tracker

Poziční zpráva

Nadherne hvezdne nebe, 5Bf, kosa, jede to.

Poziční zpráva

První plavba Stovky – 10 Nm z Amory do Lisabonu. Vítr 5Bf, déšt. Přistáli jsme na tajňačku v Doca de Belém, bez motoru trochu adrenalin. Petr vyrazil na cestu domů.

Seixal, Portugalsko. Skoro 48 hodin na cestě.

Pyla, nejvyšší písečná duna v Evropě.

Tracker

Dnešek byl věnován balení, zítra vyrážíme na dalekou cestu – 3400 km do Portugalska.

Dnes jsem s pomocí rodiny postavil stěžeň s oběma předními stěhy a poprvé jsem provětral plachty. Začínám vyměřovat lana a dělám inventář palubní bižuterie – kladek, šeklů a rohatinek. Ještě, že na Stovce nebudou žádné stopery a vinšny.

Daleko od moře a za bezvětří, ale poradíme si.

Dnes jsem vyrobil úchyty pro přední stěh, boční vanty a uchycení kormidelního listu k píně.
Vyvážil jsem větrné kormidlo a odlil olověnou zátěž.

Pokračuje osazování paluby. Vybrousil jsem dubový klín, na kterém stojí patka stěžně, dodělal polykarbonátová dvířka do podpalubí a namontoval elektroinstalaci včetně solárního panelu.
Začal jsem pracovat na Alfrédovi, nejdůležitějším členu posádky. Je z překližky a bude mít na starosti kormidlování lodi po celou dobu plavby.

Namontoval jsem zábradlí, které mi na míru vyrobili ve firmě Trimet Radom, drží fest.
Stovka dostala vnější nátěr a nainstaloval jsem dvířka z kokpitu do kajuty. Loď je tak zcela uzavřená a může stát venku.
Jiná možnost ostatně ani neni – s namontovaným zábradlím se do garáže už nevejde.

Minulý týden jsem odvezl loď do firmy Trimet Radom, kde vyrobili na míru zábradlí a připravili stěžeň s ráhnem.
Nyní to musím vše naistalovat na loď, což se, jako obvykle, neobejde bez zádrhelů. Kompletuji vstup do podpalubí a po přimontování kování bude loď konečně zcela vodotěsná.

Pospojoval jsem dohromady komponenty zakoupené u ostravské firmy Hadex a zprovoznil v testovacím režimu lodní elektroinstalaci.

Minulý čtvrtek jsme s kamarády naložili loď na vlek a v úterý se vydala na svou první cestu – připasoval kýl v dílně Fesh Fesh v Kopřivnici.
Večer jsem ji převezl do Radomi v Polsku, kde na ni osadí stěžeň a zábradlí.

Na třetí pokus se mi podařilo připevnit závěsy kormidla tak, aby byly dokonale v ose. Je to důležité pro správnou funkci větrného kormidla a jako prevence koroze závěsů z mechanického namáhání.

Přilepil jsem palubu a kokpit, po zaschnutí příjde na řadu broušení, laminování a tmelení.

Loď, to máte trup, kormidlo, zívěsy kormidla, kýl, zátěž, stěžeň, plachty, zábradlí, rohatinky, dvířka a tisíc dalších drobností, které je potřeba vyrobit.
Na fotce, která ukazuje kreativní nepořádek na pracovním stole je vidět nahrubo olaminované kormidlo a přetmelená kapkovitá zátěž.

Pokojíček uvnitř lodi je hotov, stačí jen zamést a natřít. Provedení je minimalistické, ale čtyři lidé se tam vyspí. Já budu na moři sám, takže místa budu mít dost.
Vlepil jsem poslední lišty, které budou držet palubu.

Teď, když je loď správnou stranou nahoru, se můžu vrhnout na interiér lodi, kokpit a palubu (ideálně v tomhle pořadí, protože prostor v podpalubí není velký)
Interiér bude velmi prostý, bo není čas. Jako vzor jsem si vzal speciály Imoca stavěné na Vendée Globe, ty vypadají také jako holobyty 🙂

Dnes byl nákupní den. U firmy Lavela jsem vyzvedl základní sadu plachet (hlavní plachtu a tři kosatky), cestou jsem se stavil u Havla v Polském Těšíně pro epoxid (mám větší spotřebu, než jsem odhadoval) a nakonec jsem ve firmě KAR v Kopřivnici vyzvedl svařený kýl. Vypadá dosti bytelně.

Zatímco v dílně (garáži) lepím nosníky do kokpitu, práce postupuje na více frontách. Ve firmě KAR Kopřivnice se svařuje ocelový kýl, ve Fajné dílně v Ostravě jsme z dubových fošen vyrobili trámky pro kýlové vzpěry a firma Lavela finišuje se šitím plachet.

Po olaminování jsem trup několikrát přetmelil epoxidovým tmelem s mikrobalóny a natřel základovou barvou. Ve středu jsme s kamarády trup otočili, takže můžu začít pracovat na interiéru, kokpitu a palubě.

Laminace trupu dokončena, nastává fáze tmelení a broušení, na kterou se těší všichni stavitelé lodí …
Přidělal jsem k montážní koze kolečka a vyvezl Stovku poprvé z garáže na čerstvý vzduch.

Všechny švy přelepeny pásky skelné tkaniny, trup připraven na laminování.

Dvojitá vrstva plátů 10mm překližky je přilepena ke dnu lodi. Ještě trochu tmelení a broušení a můžu začít s laminací – nejprve pásky přes všechny spoje a pak celý trup lodi.

Srovnal jsem také kladivem největší nerovnosti na půlkách kýlového bulbu. Byla to potěšující práce.

Včera jsme spolu s Arekem Pawelkem, Jakubem Waszkielem, jeho ženou Iwonou, Grzeszkem Brodeckim a jeho otcem odlili v klubu Wodnik u Kunického jezera blízko Legnice olověné kýlové bulby pro naše Setky.
Bulby jsou ze dvou polovin, každá váží 50 kg. Přišroubují se ze stran pozinkovaného ocelového kýlu.
Velké díky Grzeszkovi Brodeckiemu a jeho otci za přípravu plážové slévárny, Jakubovi Waszkielowi za výrobu bytelné formy a všem zúčastněným.

Obešel jsem místní sběrny a sehnal 125 kilogramů olova na kýlový bulb.

Obšít boky lodě byla celkem fuška, protože desetimilimetrová překližka se ohýbá velmi nerada, zvláště do tvaru, do kterého ji potřebuji ohnout. Nejvíc mi dal zabrat spodní přední plát. Jeden se mi při ohýbání zlomil. Při dalším pokusu se během dotahování projevilo v konstrukci takové napětí, že jsem se bál, abych loď nerozbil. Nerad dělám věci na sílu, takže jsem nakonec tento plát slepil ze dvou vrstev 5mm překližky, proto ta jiná barva.
Další etapou je pokrytí dna, aby se loď stala lodí.

Trup obšívám pláty z 10mm překližky, na dně bude zdvojená. Stovka začíná vypadat jako loď.

Skončila etapa, která byla dlouhá a nebyl během ní vidět téměř žádný pokrok. Výběr vhodného dřeva na podélné latě a jejich lepení zabralo dost času. Nakonec se podařilo najít vhodnou kombinaci jasanu a modřínu. Teď jsou všechny rámy spojeny příčnými latěmi a trup tak drží tvar bez pomocné „kozy“. Další fází bude obšívka z 10mm překližky.

Dnes jsem přilepil první dva páry latí, které drží tvar trupu v podélném směru, k rámům. Loď tímto začíná být oficiálně trojrozměrná.

K podélnému sešití trupu jsou potřeba latě. Musí být pevné, pružné a dlouhé, čili přesně takové, jaké se nedají sehnat. Kombinuji různé dřeviny, řežu a lepím dohromady z menších kousků. Dá to spoustu práce a výsledek vypadá – jako obyčejná lať …

Rámy jsou hotovy, nastal čas začít plnit garáž.

Poslední rám a příprava montážní „kozy“, na kterou se rámy zavěsí.

Venku je stále zima a já potřebuji lepit. Využívám toho, že mám k dispozici prázdný dům a obsadil jsem všechny pokoje, aby byly slepené rámy v teple.

Měření, řezání, broušení a lepení. Každý rám je třeba přesně slícovat s překližkovými výztuhami. Snažím se, aby byl výsledek symetrický, ne jako La Grace 🙂

Nechtělo se mi spojovat rám zádě s obšívkou vruty, čím méně děr na vnějším povrchu, tím lépe. Lišty k překližce tedy lepím a přidržuji svěrkami. Ostatní rámy už budou vrutované.

Plány jsou v měřítku 1:10
Všechny rozměry je potřeba přenést na pracovní plochu.

Pracovní deska s rastrem 10×10 cm pro překreslování šablon z plánů.

Balíček dorazil. Klíčové slovo: Stovka