Zemětřesení v Moravském Krasu

Vstup do jeskyně připomíná studnu. Pavel otevírá poklop a objevuje se vertikální žebřík mizící dole ve tmě. Zapínáme čelovky. „Až budu dole, zakřičím «Volno!» a ty odpovíš «Lezu!»“ udílí Pavel poslední instrukce a mizí v díře.

Krajina kolem je pokrytá sněhem, teplota kolísá kolem nuly. Dole bude tepleji. Přehupuji se přes okraj skruže a začínám slézat.

Pavel Kalenda je český geofyzik, dobrodruh a jeskyňář. Prošel tvrdou školou geologa v ostravsko-karvinských dolech, kde na jeho práci často závisely životy horníků. Od pohybů hornin v uhelném revíru později přešel k predikci zemětřesení v planetárním měřítku.

Spolu s kolegou Liborem Neumannem vymysleli způsob, jak měřit mikroskopické posuny hornin, které dokáží prozradit jevy odehrávající se tisíce kilometrů daleko. Třeba nadcházející zemětřesení.

Ale nejen to. „Když je v Číně slunečný den, Tibetské plato se nahřívá a otepluje“, vysvětluje Pavel. „Horniny se teplem roztahují a výsledný přetlak se přenáší přes celou Euroasijskou tektonickou desku až do našich měřících přístrojů.“ Pod zemí v Moravském krasu si můžete přečíst počasí v daleké Číně …

Provoz měřících zařízení probíhá bez grantů

Stojíme hluboko v jeskyni 13C na malé kovové platformě. Pod námi je třicetimetrová propast. Právě v ní je umístěn jeden z měřících přístrojů. Jedná se o dlouhé kyvadlo z ocelového drátu. Na konci je malá kamera, která snímá destičku s 20 mikrometrů velkými písmeny. Když se masív, na kterém je kyvadlo umístěno, pohne, obraz z kamery se lehce posune. Jedná se o pouhé tisíciny stupně. Vždyť jsou to šťouchance z druhého konce světa.

Přístroj je potřeba opravit, protože lampička z Ikey, která po dlouhá léta spolehlivě nasvěcovala měřící destičku, se odporoučela do věčných lovišť. Bude vyměněna za jinou, stejně levnou. Výroba i provoz měřících zařízení probíhá bez grantů, je tedy potřeba zapojit typickou českou vynalézavost.

Prostředí jeskyní je pro měření ideální. Stálá teplota, klid, bezvětří. Největším nepřítelem je voda. „Při bouřce tady stoupne hladina i o dvacet metrů“, ukazuje Pavel na naplaveniny vysoko nad korytem podzemní řeky.

Před padesáti lety takto zahynuli dva vynikající amatérští speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Teď v zimě je riziko náhlých dešťů minimální, můžeme se proto v jeskyni pohybovat bez obav.
Pavel mění lampičku a pak znovu zaostřujeme kameru.

Takových kyvadel, jako zde v jeskyni 13C, spravuje Pavel několik. Jsou umístěná v jeskyních a důlních dílech v Česku, Slovinsku i na Krymském poloostrově. Důležité je, aby byl poblíž tektonický zlom, na kterém se dokáží projevit vzdálená pnutí. Data z měření jsou k dispozici online na stránkách dynamicgravity.org

Graf pohybů masívu ze stránek dynamicgravity.org

V prosinci 2020 si Pavel všiml anomálie zaznamenané měřícím zařízením ve štole Ida u Rtyně v Podkrkonoší. Měla by to být předzvěst silného zemětřesení v Chile. „Kdy to zemětřesení bude?“, snažím se z Pavla dostat datum. „Nelze to předpovědět jednoznačně“, nenechá se Pavel nachytat, „čím déle od vzniku anomálie to bude trvat, tím bude silnější.“

Naše planeta žije, dýchá a hýbe se.

Zatímco sběr dat je exaktní záležitost, interpretace výsledků vyžaduje dlouhodobou zkušenost a nedává vždy jednoznačné výsledky. Pavel konzultuje svá pozorování s týmem vědců z NASA, kteří provádějí satelitní měření teploty na Zemi. Tak jako zánět v lidském těle způsobí lokální zvýšení teploty, i místa s větší tektonickou aktivitou se zahřívají.

Naše planeta žije, dýchá a hýbe se. Snad jednou budeme moci předvídat katastrofická zemětřesení a sopečné výbuchy v dostatečném předstihu, abychom ochránili životy lidí. A třeba k tomu velkou měrou přispěje i jeden geofyzik z Beskyd, kterému učaroval podzemní svět.