Maják

 

Čas od času vypouštíme solární balóny. Bylo by hezké mít možnost sledovat polohu balónu během letu, ale všechna řešení, která by to umožňovala, byla dosud buď příliš složitá, nebo příliš drahá. Doba se však změnila. Dnešní telefony jsou malé univerzální počítače se zabudovaným GPS přijímačem. A dají se sehnat za méně než tisíc korun. Mobilním […]

Čas od času vypouštíme solární balóny. Bylo by hezké mít možnost sledovat polohu balónu během letu, ale všechna řešení, která by to umožňovala, byla dosud buď příliš složitá, nebo příliš drahá.
Doba se však změnila. Dnešní telefony jsou malé univerzální počítače se zabudovaným GPS přijímačem. A dají se sehnat za méně než tisíc korun. Mobilním signálem je pokrytá téměř celá Evropa.
Blíží se okamžik, kdy se jeden takový telefon sveze na solárním balónu. Dal jsem dohromady aplikaci pro operační systém Android, která v pravidelných intervalech zjistí aktuální polohu telefonu a pošle ji jako SMS zprávu na předdefinované telefonní číslo. Funguje, i když je telefon v hlubokém spánku a přežije dokonce restart systému. Je přitom šetrná k baterii, takže můj pokusný předpotopní Sony Ericsson Xperia Mini dokázal reportovat polohu téměř tři dny. To by na solární balón, který přistává se západem slunce, mělo stačit.
Pokud by se vám podobná aplikace hodila, je ke stažení v obchodě Google Play pod názvem Maják.

Pravý čas

 

Zajímá vás, kolik hodin je skutečně podle slunečního času na místě, kde se zrovna nacházíte? Chcete vědět, jaké datum by bylo, pokud by měsíce byly dlouhé jeden Měsíc a začínaly novoluním? Dal jsem dohromady stránku, která na tyto otázky odpoví. Najdete ji zde.

Zajímá vás, kolik hodin je skutečně podle slunečního času na místě, kde se zrovna nacházíte?
Chcete vědět, jaké datum by bylo, pokud by měsíce byly dlouhé jeden Měsíc a začínaly novoluním?
Dal jsem dohromady stránku, která na tyto otázky odpoví. Najdete ji zde.

Jeskyně Ponora

 

Blízko města Vraca je v lese nenápadný vchod do jeskyně. Jmenuje se Ponora. Nedá se do ní vstoupit suchou nohou, hned za vchodem začíná jezírko. Včera jsem si dovnitř posvítil silnou baterkou a uviděl protější stěnu asi třicet metrů daleko. Inu, jeskyně to není dlouhá, ale na dobrodružnou výpravu pro děti to bude stačit. Dnes […]

Blízko města Vraca je v lese nenápadný vchod do jeskyně. Jmenuje se Ponora. Nedá se do ní vstoupit suchou nohou, hned za vchodem začíná jezírko. Včera jsem si dovnitř posvítil silnou baterkou a uviděl protější stěnu asi třicet metrů daleko. Inu, jeskyně to není dlouhá, ale na dobrodružnou výpravu pro děti to bude stačit.
Dnes po obědě jsme naložili do auta nafukovací člun, záchranné vesty a čelovky a s dětmi vyrazili k Ponoře. Na první plavbu jsem vyrazil sám, abych prozkoumal terén. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že to, co jsem považoval za zadní stěnu je ve skutečnosti zatáčka, za kterou začíná obrovský podzemní sál.
Vrátil jsem se a postupně do sálu přivezl všechny děti. Pak mně naplno ovládla objevitelská horečka a vyrazil jsem na průzkum. Pádloval jsem spletitými chodbami, přenášel člun přes suchá místa a pokračoval dál a dál. Otevíraly se přede mnou nové sály a za každým rohem, kde se už už zdálo, že jeskyně končí, se objevila nová chodba, nebo sál.
Pronikl jsem do jeskyně asi půl kilometru hluboko a pak se vrátil, aby o mně ostatní neměli starost. Bylo to naprosto úžasné. To, co jsem považoval za malou díru v zemi se ukázalo být obrovskou jeskyní, kam by se mohli vodit lidé na prohlídky a vybírat vstupné. A tady k ní ani nevede chodníček!
Po návratu jsem sedl k internetu a zjistil, že jeskyně Ponora je 3552 metrů dlouhá a končí obrovským sifonem.
Ještě že jsem to nevěděl předem. Přišel bych o objevitelské překvapení.

Omarova vlaštovka

 

Jsme vlaštovková rodina. Všichni členové starší čtyř let umí postavit několik modelů, nejstarší syn dokonce jednou přerušil projev českého senátora v rezidenci místního velvyslance a požádal jej, zda by si mohl z textu projevu v jeho ruce postavit vlaštovku (senátor odmítl). Dneska jsem měl kluky v práci, protože školní rok skončil už včera a nezařídili […]

Jsme vlaštovková rodina. Všichni členové starší čtyř let umí postavit několik modelů, nejstarší syn dokonce jednou přerušil projev českého senátora v rezidenci místního velvyslance a požádal jej, zda by si mohl z textu projevu v jeho ruce postavit vlaštovku (senátor odmítl).
Dneska jsem měl kluky v práci, protože školní rok skončil už včera a nezařídili jsme hlídání. Běhali kolem baráku a můj kolega Omar, původem z Pákistánu, jim během kuřácké pauzy postavil vlaštovku, která svými letovými vlastnostmi přesahuje všechny modely, které znám.
Okamžitě jsem provedl reverzní inženýring, který snad pro papírové vlaštovky zatím není trestný a postup skládání jsem zdokumentoval na přiloženém diagramu.
Zkuste si jí udělat, stojí za to.

Shapeways

 

Nosím sebou v baťůžku neustále malou pytlačku. V krabičce od 35mm filmu mám namotaný kus vlasce, k tomu třpytky, olůvka a háčky. Mohu díky tomu rybařit, kdykoli se dostanu někam k vodě, i když sebou nemám rybářské náčiní (a většinou ani povolení). Nedávno jsem se rozhodl trochu vylepšit cívku, na které je namotaný vlasec, a […]

Nosím sebou v baťůžku neustále malou pytlačku. V krabičce od 35mm filmu mám namotaný kus vlasce, k tomu třpytky, olůvka a háčky. Mohu díky tomu rybařit, kdykoli se dostanu někam k vodě, i když sebou nemám rybářské náčiní (a většinou ani povolení).
Nedávno jsem se rozhodl trochu vylepšit cívku, na které je namotaný vlasec, a protože nemám vybavení, abych si ji vyrobil sám, rozhodl jsem se ji nechat vytisknout na 3D tiskárně.
V modelovacím programu Sketchup jsem cívku navrhl (klasickou a muškařskou variantu) a poslal na server Shapeways.com, kde se on-demand 3D tiskem zabývají. O pár dnů a dvacet dolarů později mně čekal doma balíček z Holandska.
Nedočkavě jsme jej s dětmi rozbalili – a byly tam! Dvě krásné, bílé cívky z hrubozrného plastu a dokonce přesně pasovaly do krabičky od filmu. Jsem člověk, který hodně vnímá svět rukama a pocit to byl zajímavý, převracet v dlaních reálné zhmotnění něčeho, co jsem navrhl na obrazovce počítače.
Takže pytlačka teď vypadá daleko profesionálněji a doufám, že to ryby ocení a budou na ní více brát.
 
Model klasické pytlačky pro Sketchup je zde, varianta pro muškařskou šňůru je zde.

Dům strom

 

Studie zahradního altánu vyrobeného z překližky. Vyřezávané stěny mohou být sendvičově obaleny průhlednými deskami z polyakrylátu pro lepší izolaci proti živlům. Trojrozměrný model pro Sketchup je k dispozici zde.

Studie zahradního altánu vyrobeného z překližky. Vyřezávané stěny mohou být sendvičově obaleny průhlednými deskami z polyakrylátu pro lepší izolaci proti živlům.
Trojrozměrný model pro Sketchup je k dispozici zde.

Kroupové rizoto s mrkví restovanou na másle

 

Měl jsem samozřejmě spoustu jiné práce, než abych si vyvařoval oběd. Ale ten balík mrkve v lednici by se přes víkend zkazil a my jedeme odpoledne pryč. Vyhrnul jsem si rukávy a jal se mrkev zachránit. A protože jí bylo hodně, zbylo i na strouhaný salát se zálivkou z tahini. Rizoto se salátem si spolu […]

Měl jsem samozřejmě spoustu jiné práce, než abych si vyvařoval oběd. Ale ten balík mrkve v lednici by se přes víkend zkazil a my jedeme odpoledne pryč. Vyhrnul jsem si rukávy a jal se mrkev zachránit. A protože jí bylo hodně, zbylo i na strouhaný salát se zálivkou z tahini. Rizoto se salátem si spolu úžasně sedly a já se nadlábnul tak, že už toho odpoledne asi moc neudělám.
Kroupové rizoto s mrkví restovanou na másle
– kroupy
– mrkev
– cibule
– dva stroužky česneku
– hrst lískových oříšků
– zeleninový vývar
– estragon
– hořčičné semínko
– máslo
– sůl, pepř
– pažitka

V pánvi rozehřejeme máslo, mrkev nakrájíme na větší kousky a na pomalém plameni pod pokličkou restujeme alespoň půl hodiny. Před koncem restování přidáme nakrájený česnek, lískové oříšky, estragon, hořčičné semínko a osolíme.
V hrnci na másle zesklovatíme cibulku, přidáme kroupy, zalijeme vývarem (dávám tři hrnky vývaru na hrnek krupek) a uvaříme doměkka.
Mrkev vmícháme do hrnce s kroupami a necháme dohromady prohřát. Ozdobíme pažitkou.
 
Salát ze strouhané mrkve se zálivkou z tahini

– mrkev
– tahini
– citrónová šťáva
– rozinky
– sůl

Mrkev nastrouháme na svém oblíbeném struhadle. Lehce osolíme. Smícháme tahini, citrónovou šťávu a přilejeme lžičku vody, aby pasta zřídla. Přidáme k mrkvi, nasypeme rozinky a vše dobře promícháme.

Výpravy na jednu noc

 

Dvěma třetinám lidí, kteří žijí ve městě, chybí bližší kontakt s přírodou. Co to znamená, bližší kontakt? Pro jednoho domek u lesa, jiný sní o spaní v záhrabu vysoko v Himáláji. Touhy se liší intenzitou, k jejich naplnění však bývá stejně daleko. Rád spím v přírodě. Pod širákem či ve stanu, v lese, na sněhu, […]

Dvěma třetinám lidí, kteří žijí ve městě, chybí bližší kontakt s přírodou. Co to znamená, bližší kontakt? Pro jednoho domek u lesa, jiný sní o spaní v záhrabu vysoko v Himáláji. Touhy se liší intenzitou, k jejich naplnění však bývá stejně daleko.
Rád spím v přírodě. Pod širákem či ve stanu, v lese, na sněhu, na vodě, v létě nebo v zimě. Jak to ale udělat, když víkendy jsou jen jednou za týden a dovolená je krátká?
Kde je chuť, tam je i cesta. Podle hesla nemusí pršet, stačí když kape, podnikám výpravy na jednu noc. Po práci do lesa, ráno z lesa do práce.
Velké město se odpoledne mění v past, ze které se těžko uniká. Dlouhé kolony aut se šinou po výpadovkách na venkov, aby se ráno po stejných výpadovkách zase ploužily zpátky. Pokud nechci půlku času strávit v zácpách, je třeba nechat auto doma. Množství klidných míst, kam se dá po práci dostat pěšky / na kole / městskou dopravou, bývá v evropských městech překvapivě veliké, ať už jste v Londýně, nebo v Brně.
Na mapce níže je vyznačeno několik míst, která nejsou dále než hodinu cesty bez auta od mého bydliště i pracoviště a kde po setmění nepotkáte živáčka (kromě mně).

View Příměstská divočina in a larger map
Někdo může namítnout, že podobné dobrodružství se dá zažít i na lavičce v parku a bude mít pravdu. Já mám ovšem rád více soukromí a to vyžaduje odlehlejší kout. Ačkoli se to nezdá, opuštěných, divokých a jinak krásných míst se v urbanizované krajině nachází dostatek. Občas bývá tma rovnou pod svícnem ve velkém parku uprostřed města, jindy je třeba vyrazit dále. Obecně platí, že čím je místo obtížněji přístupné autem, tím větší je šance na divoký kout. Obtížně přístupné neznamená daleko od silnice – někdy stačí přeskákat potok tekoucí podél hlavního tahu a člověk se ocitne v jiném světě.
Pokud je u města nějaký kopec, lze jít těměř na jistotu. My tady máme jeden, na který dokonce jezdí lanovka, která přepravuje zdarma kola. Není divu, že jsem na tom kopci častým hostem, bez ohledu na počasí …

Hrachová polévka s fermentovanou sójou

 

Málokterý stát na světě se může pochlubit tím, že má svou národní plíseň. V Japonsku byla národní plísní vyhlášena Aspergillus oryzae, zvaná koji, která se používá při fermentaci sojových bobů a rýže. Jeden z produktů, který se takto získává, je miso, lahodná pasta z fermentované drcené sóje. Chuť misa je tak bohatá, že z něj […]

Málokterý stát na světě se může pochlubit tím, že má svou národní plíseň. V Japonsku byla národní plísní vyhlášena Aspergillus oryzae, zvaná koji, která se používá při fermentaci sojových bobů a rýže. Jeden z produktů, který se takto získává, je miso, lahodná pasta z fermentované drcené sóje.
Chuť misa je tak bohatá, že z něj lze připravit polévku bez dalších ingrediencí (většinou se přidá trochu mořských řas). Protože je sója luštěnina, miso se má rádo třeba s fazolemi, či hrachem. Dnešní polévka je taková hrachovka po japonsku.

– hrnek půleného hrachu
– 2 mrkve
– 1 cibule
– kousek celeru
– 2 lžíce misa
– olej, sůl, čerstvá petržel

Cibuli nakrájíme nadrobno, mrkev a celer na malé kostičky. Podusíme na oleji, přidáme hrách a zalejeme vodou. Vaříme asi hodinu, dokud hrách nezměkne. Vmícháme miso a nasekanou petržel, podle potřeby dochutíme.

ボナペティ

Granola

 

Skromný recept na snídaňovou mňamku. Chutná výborně s mlékem či jogurtem.   – 4 hrnky ovesných vloček – ½ hrnku rostlinného oleje – 150g medu   Olej smícháme s medem a pak vše dobře rozmícháme s ovesnými vločkami. Rozprostřeme na plech a pečeme v troubě předehřáté na 180° asi 40 minut. Před koncem pečení granolu […]

Skromný recept na snídaňovou mňamku. Chutná výborně s mlékem či jogurtem.
 
– 4 hrnky ovesných vloček
– ½ hrnku rostlinného oleje
– 150g medu
 
Olej smícháme s medem a pak vše dobře rozmícháme s ovesnými vločkami. Rozprostřeme na plech a pečeme v troubě předehřáté na 180° asi 40 minut. Před koncem pečení granolu hlídáme a občas promícháme, má tendenci se připalovat.
Skladujeme v uzavřené nádobě.
«< 8 9 10 11 12 >»