Svět v roce 2050

 

Naší redakci se dostala do rukou mapka zobrazující rozdělení světa v roce 2050. K mapce patří následující popis: Svět v roce 2050 bude vypadat úplně jinak, než jak ho známe. Sféry vlivu i reálná moc jednotlivých světových populačních a kulturních uskupení povedou ke změnám hranic, zániku stávajících států a vzniku nových zemí a uskupení. Krátce […]

Naší redakci se dostala do rukou mapka zobrazující rozdělení světa v roce 2050. K mapce patří následující popis:

Svět v roce 2050 bude vypadat úplně jinak, než jak ho známe. Sféry vlivu i reálná moc jednotlivých světových populačních a kulturních uskupení povedou ke změnám hranic, zániku stávajících států a vzniku nových zemí a uskupení. Krátce si představíme hlavní hráče.
Americkému kontinentu zcela dominuje Latinská konfederace. Tento poměrně heterogenní útvar je spojen hlavně kulturně. Velká část severoamerických území (např. Kalifornie, Texas) nebyla nikdy formálně k Latiské konfederaci přičleněna, Severní Aliance však nad nimi nemá žádný faktický vliv.
Severní aliance vznikla jako volný svazek Kanady – která se jako jediná multikulturní země nedostala do problémů s definicí své identity – a severních oblastí dřívějších Spojených států. Rozpad USA proběhl překvapivě rychle a bezbolestně poté, co se zjistilo, že všechny hlavní frakce si v dostatečném předstihu zajistily přístup k jaderným zbraním. Z kulturního hlediska byly spojené státy rozdělěnou zemí už od 20. let jednadvacátého století.
K Severní alianci se přirozeně připojila i severní Evropa, která byla zcela zbavena ruského vlivu díky překvapivé akci Petrohradského spolku.
Kalifát se stal politicky stabilním útvarem hlavně díky rozpadu Spojených států. Severní aliance neměla příliš důvodů ani sil zabránit jeho rozšíření do stávajících hranic. Největším politickým úspěchem Kalifátu bylo uznání svých kulturních a politických práv všude tam, kde pro ně hlasovalo alespoň padesát procent obyvatelstva. Svěřeneckým územím Kalifátu se tak stala většina západní Evropy a severní Austrálie, kde obyvatelstvo dalo demokratickou volbou přednost sdílení moci před krveprolitím.
Husarským kouskem bylo určitě i obsazení Izraele, jehož jaderný arzenál se ukázal být zcela nefunkčním.
Rusko přišlo neodvratně o východní část Sibiře ve prospěch Číny a náhradou získalo střední a východní Evropu. Třístranná smlouva mezi Ruskem, Kalifátem a Čínou, která stanovila hranice jednotlivých uskupení se stala základem nového světového společenství států zvaného Souručenství se sídlem v Samarkandu, které nahradilo několik desítek let mrtvou OSN.
Velkou prohrou Ruska bylo ovšem odtržení Petrohradského spolku, který po tajném převzetí severoruského jaderného arzenálu dosáhl dohody o ochraně s baltskými zeměmi(přezdívané nová Hansa) a přidal se na stranu Severní aliance.
Indie sehrála důležitou roli tím, že se stala členem Souručenství záhy po jeho vzniku. Světové společenství států tak bylo legitimizováno a brzy se jeho členem stala i Latinská konfederace. Japonsko a ostatní malé země bez výraznějšího vojenského vlivu získaly statut pozorovatelů.
Rusko, které se nemohlo smířit se zradou Petrohradského spolku poměrně dlouho bránilo vstupu Severní aliance do Souručenství. Nakonec však ustoupilo tlaku ostatních dvou zakládajících členů a tak byl vybudován nový světový řád, který může zajistit stabilitu na mnoho generací dopředu.

Jak na chřest

 

Chřestová sezóna je v plném proudu a pokud najdeme spolehlivého dodavatele čerstvých mladých výhonků, můžeme si udělat výbornou rychlou večeři. Pro čtyři osoby budeme potřebovat: – 2 kg zeleného chřestu. – 4 žloutky – 120g másla – 1 lžíce citrónové šťávy – kajenský pepř – sůl – šunku od kosti Odřežeme květní pupeny a tuhé […]

Chřestová sezóna je v plném proudu a pokud najdeme spolehlivého dodavatele čerstvých mladých výhonků, můžeme si udělat výbornou rychlou večeři.
Pro čtyři osoby budeme potřebovat:

– 2 kg zeleného chřestu.
– 4 žloutky
– 120g másla
– 1 lžíce citrónové šťávy
– kajenský pepř
– sůl
– šunku od kosti

Odřežeme květní pupeny a tuhé spodní části stonků chřestu, případně oloupeme tvrdší slupky a dáme vařit do solené vody s trochou másla na čtvrt hodiny.

Mezitím si připravíme omáčku – sauce à la hollandaise:

Rozpustíme 100g másla a dáme stranou. V misce rozšleháme žloutky s citrónovou šťávou, špetkou soli a špetkou kajenského pepře. Pak postupně vmícháme rozpuštěné máslo a čtyři lžíce horké vody. Směs přesuneme do hrnce nad mírný plamen a za stálého míchání necháme lehce zhoustnout.

Uvařený chřest rozdělíme na talíře, zalejeme omáčkou, zasypeme natrhanou šunkou a ihned podáváme. Doprovodíme alzaským muškátem nebo výraznějším rýnským vínem.

Francouzská cibulačka

 

Soupe à l’oignon je francouzská klasika, která existuje ve stovkách variací. Zde je můj recept. Co budeme potřebovat? – 8 středních cibulí – lžíci másla – lžíci olivového oleje – lžíci mouky – 1 dl bílého vína – 1 litr hovězího vývaru – bílý chléb (bageta, veka) – nastrouhaný sýr Gruyère, možno nahradit ementálem – […]

Soupe à l’oignon je francouzská klasika, která existuje ve stovkách variací. Zde je můj recept.

Co budeme potřebovat?

– 8 středních cibulí
– lžíci másla
– lžíci olivového oleje
– lžíci mouky
– 1 dl bílého vína
– 1 litr hovězího vývaru
– bílý chléb (bageta, veka)
– nastrouhaný sýr Gruyère, možno nahradit ementálem
– sůl, pepř

Cibuli nakrájíme na kolečka. Do většího hrnce dáme máslo a olej, přidáme cibuli a zahříváme na mírném ohni bez poklice. Cílem je cibuli pomalu karamelizovat. Čím pomaleji to děláme, tím komplexnější chuť dosáhneme. Můžeme zahřívat silněji a cibuli karamelizovat během čtvrt hodiny, kdo však má čas a chuť, může se procesu věnovat i přes hodinu. Důležité je cibuli nespálit.
Jakmile je cibule hotová, zaprášíme jí lžící mouky, zalejeme vínem a vývarem, osolíme, opepříme a necháme 20 minut povařit.
Mezitím nakrájíme chleba na krajíce a lehce je po obout stranách opečeme na grilu, nebo v toasteru.
Zapneme troubu na 250˚ a připravíme si keramické polévkové misky, které snesou vysokou teplotu.
Polévku nalejeme do misek, nahoru poklademe krajíce opečeného chleba, bohatě posypeme strouhaným sýrem a dáme na pár minut zapéct do trouby, až se sýr rozpustí a ztmavne.

Dobrou chuť!

Dva příběhy

 

Poslyšte nejdříve příběh první, tak jak jej zaznamenali kronikáři dnešních časů. 23. března Džunky námořnictva Jeho Momentálnosti zajaly posádku patrolního člunu z Království Zašlé Slávy, zvaného Krazasla. Jeho Momentálnost jako důvod uvedla, že patrola vplula bez optání do jeho vod. 25. března Správce Krazasly HopSkotch PřesPotok prohlásil, že patrola do vod Jeho Momentálnosti nevjela a […]

Poslyšte nejdříve příběh první, tak jak jej zaznamenali kronikáři dnešních časů.

23. března
Džunky námořnictva Jeho Momentálnosti zajaly posádku patrolního člunu z Království Zašlé Slávy, zvaného Krazasla. Jeho Momentálnost jako důvod uvedla, že patrola vplula bez optání do jeho vod.

25. března
Správce Krazasly HopSkotch PřesPotok prohlásil, že patrola do vod Jeho Momentálnosti nevjela a ať jí tento cobydup pustí.

28. března
Jeho Momentálnost dělá na HopSkotche dlouhý nos a ukazuje v jehněvizi jak ve svém neskonalém milosrdenství dává patrole z Krazasly dobře najíst a napít.
První ze zajatých Krazaslanů se přiznává k lstivému vplížení do vod Jeho Momentálnosti a hluboce se omlouvá všemu jeho lidu.

1. duben
Veden vrozenou blahosklonností, Jeho Momentálnost nechává v jehněvizi odvysílat pokorná přiznání dalších Krazaslanů, včetně omluv lidu všemu.
HopSkotch PřesPotok vztekle dupe nožičkama a hrozí, že to požene vejš.

5. duben
Velkodušnost Jeho Momentálnosti lze poměřovat jen s jeho milosrdenstvím a blahosklonností. Pouští patrolu z Krazasly na svobodu a pohladí HopSkotche PřesPotoka po hlavičce, aby už nezlobil a byl hodný klučík.

Lid z říše Jeho Momentálnosti stojí s ústy obdivně otevřenými nad novým důkazem vůdcova majestátu.
Lid z Krazasly a spřátelených zemí je rád, že vše dobře dopadlo a vrací se k jehněvizi.

***

Mezitím se v jednom paralelním vesmíru, vzdáleném mnoho dimenzí od toho našeho, odehrál příběh druhý.

23. března
Džunky námořnictva Jeho Momentálnosti zajaly posádku patrolního člunu z Království Ne Tak Zašlé Slávy, zvaného Krantazas. Jeho Momentálnost jako důvod uvedla, že patrola vplula bez optání do jeho vod.

25. března
Správce Krantazasu Chinston Wurchill prohlásil, že patrola do vod Jeho Momentálnosti nevjela a dává Jeho Momentálnosti třídenní lhůtu na její propuštění.

28. března
Lhůta uplynula.
Jeho Momentálnost dělá na Wurchilla dlouhý nos a ukazuje v jehněvizi jak ve svém neskonalém milosrdenství dává patrole z Krazasly dobře najíst a napít.
První ze zajatých Krazaslanů se přiznává k lstivému vplížení do vod Jeho Momentálnosti a hluboce se omlouvá všemu jeho lidu.
Chinston Wurchill dává Jeho Momentálnosti ultimátum na propuštění zajatců, které vyprší 1. dubna o půlnoci.

1. duben
Veden vrozenou blahosklonností, Jeho Momentálnost nechává v jehněvizi odvysílat pokorná přiznání dalších Krazaslanů, včetně omluv lidu všemu.

Chinston Wurchill vyhlašuje Jeho Momentálnosti válku.

Pokud nebude zadržovaná patrola propuštěna a lid se nezbaví Jeho Momentálnosti, bude jejich země během několika dní zničena.

5. duben
Jeho Momentálnost prská a vzteká se. Vyhrožuje, že zabije prvního Krantazasana z patroly, pokud se mu Chinston Wurchill neomluví. Po celé zemi se konají velká shromáždění provolávající slávu a věrnost Jeho Momentálnosti.

V podvečer stojí Jeho Momentálnost na tribuně náměstí v hlavním městě říše a s úsměvem na tváři kyne davům, které pod ním defilují a vyjadřují podporu až za hrob.
V jednu chvíli pýchou zvedne zrak k oblakům a to, co spatří jej nepotěší. Uvidí první záblesk exploze jaderné nálože, která zcela zničí hlavní město i se širokým okolím. Říše Jeho Momentálnosti je mrtva.

7. duben
Do sídla Chinstona Wurchilla narychlo přijíždějí speciální vyslanci z říší SynaKima, Mazutového Huga a dalších a horlivě jej ujišťují o své přízni. Království Ne Tak Zašlé Slávy oprašuje své starodávné jmého Společná Hojnost.

Piknik v Minerve

 

Pokud je hezké počasí, máte hlad a nacházíte se nedaleko městečka Minerve v kraji Languedoc-Roussillon – což je kombinace možná nečekaná, ale stát se to může – pak doporučuji nakoupit něco místních produktů a udělat si piknik v sadu označeném na obrázku. Stojí to za to. Souřadnice sadu jsou 43º21’16.09″N, 2º44’36.91″E.

Pokud je hezké počasí, máte hlad a nacházíte se nedaleko městečka Minerve v kraji Languedoc-Roussillon – což je kombinace možná nečekaná, ale stát se to může – pak doporučuji nakoupit něco místních produktů a udělat si piknik v sadu označeném na obrázku.
Stojí to za to. Souřadnice sadu jsou 43º21’16.09″N, 2º44’36.91″E.

Špagety s uzeným lososem a kaviárem

 

Pokud máte doma konzervu lososího kaviáru, je tohle recept právě pro vás! Pro dvě osoby budeme potřebovat: – 500g tenkých špaget – velkou lžíci másla – 200 ml smetany – 300 g chřestu (může být i konzervovaný) – 100-150 g uzeného lososa – 2 lžíce kaviáru – lžíce olivového oleje – sůl, pepř Chřest a […]

Pokud máte doma konzervu lososího kaviáru, je tohle recept právě pro vás! Pro dvě osoby budeme potřebovat:

– 500g tenkých špaget
– velkou lžíci másla
– 200 ml smetany
– 300 g chřestu (může být i konzervovaný)
– 100-150 g uzeného lososa
– 2 lžíce kaviáru
– lžíce olivového oleje
– sůl, pepř

Chřest a lososa nakrájíme na malé kousky. Špagety uvaříme v osolené vodě, do které jsme přidali lžíci olivového oleje.
Mezitím, co se špagety vaří, si v hrnci rozpustíme máslo, přidáme smetanu a chřest. Přivedeme k varu, přidáme lososa, osolíme a vaříme na mírném ohni 6 – 8 minut.
Špageny dáme na talíř, zalejeme omáčkou a ozdobíme kaviárem. Dochutíme drceným pepřem.

K pití zvolíme Chardonnay či jiné svěží bílé víno.

Dobrou chuť!

Kohout na víně

 

Coq au vin patří mezi známější francouzské speciality. Jeho příprava není úplně jednoduchá, výsledek však stojí za to. Budeme potřebovat: – Jednoho tříkilového kohouta. Nemáme-li kohouta, můžeme použít slepici. V nouzi postačí i kuře, chuť však nebude tak bohatá. – Jednu láhev Rulanského modrého, starší je lepší – 250 g anglické slaniny – 250 g […]

Coq au vin patří mezi známější francouzské speciality. Jeho příprava není úplně jednoduchá, výsledek však stojí za to. Budeme potřebovat:

– Jednoho tříkilového kohouta. Nemáme-li kohouta, můžeme použít slepici. V nouzi postačí i kuře, chuť však nebude tak bohatá.
– Jednu láhev Rulanského modrého, starší je lepší
– 250 g anglické slaniny
– 250 g žampiónů
– 1 cibuli
– 2 mrkve
– 2 stroužky česneku
– 1 bouquet garni – několik větviček vavřínu (bobkového listu), tymiánu a rozmarýnu svážeme provázkem do malé „kytice“
– 50 cl fond de veau – telecího vývaru, možno nahradit koncentrovaným hovězím bujónem
– Sklenici koňaku či jiné vinné, případně ovocné pálenky.
– Tři lžíce rostlinného oleje
– Jednu lžíci mouky
– Sůl, celý pepř

Přípravu začneme den předem. Kohouta naporcujeme, mrkve a cibuli nakrájíme na kolečka. Dáme do velké mísy, zalejeme lahví vína, přidáme bouquet garni a několik kuliček pepře, přikryjeme a necháme na chladném místě přes noc odležet.
Samotné vaření zahájíme tím, že vyjmeme porce kohouta z marinády a dobře je osušíme savým papírem či ubrousky.
Marinádu přecedíme přes jemný cedník a uschováme zvlášť zeleninu a zvlášť víno. Bouquet garni dáme na stranu.
Ve větším hrnci zahřejeme olej a krátce na něm ze všech stran osmahneme porce kohouta. Maso vyndáme a na stejném oleji minutku osmahneme zeleninu, kterou jsme oddělili od marinády. Zaprášíme moukou, zamícháme.
Vrátíme do hrnce maso, přidáme rozmačkané stroužky česneku. Zamícháme a sejmeme z plamene.
Dalším krokem je flambování. Připravíme si velkého panáka koňaku či jiné vinné nebo ovocné pálenky a zapálíme jej. Rukou zkontrolujeme, zda hoří (plamen často nebývá vidět) a nalejeme jej rovnoměrně do hrnce.
Počkáme, až líh vyhoří a užíváme si aromatickou vůni.
Do hrnce přidáme víno z marinády, fond de veau (vývar) a bouquet garni. Osolíme, opepříme a vaříme na mírném ohni asi 2,5 hodiny.
Čtvrt hodiny před servírováním na pánvi krátce osmahneme nakrájenou anglickou slaninu spolu s nakrájenými žampióny a přidáme do hrnce.

Kohouta na víně podáváme s těstovinami, vařenými, či francouzskými bramborami. Jako víno zvolíme dobře vyzrálé Rulanské modré.

Dobrou chuť!

Gól!

 

Moudro pro dnešní den

 

Demokracie je vždy dočasná. Daří se jí do okamžiku, než voliči zjistí, že svými hlasy si mohou vynutit dárky ze státní kasy. Od toho okamžiku hlasuje většina voličů pro ty kandidáty, kteří jsou k nim nejštědřejší z veřejných peněz. To vede k fiskálnímu kolapsu a demokracie je nahrazena diktaturou. Průměrná délka existence velkých civilizací byla […]


Demokracie je vždy dočasná. Daří se jí do okamžiku, než voliči zjistí, že svými hlasy si mohou vynutit dárky ze státní kasy. Od toho okamžiku hlasuje většina voličů pro ty kandidáty, kteří jsou k nim nejštědřejší z veřejných peněz. To vede k fiskálnímu kolapsu a demokracie je nahrazena diktaturou.
Průměrná délka existence velkých civilizací byla od počátku věků okolo 200 let. Během těchto 200 let, národy procházejí nasledujícím vývojem:

Od otroctví k víře.
Vírou k odvaze.
Odvahou ku svobodě.
Svobodou k hojnosti.
Od hojností k sebeuspokojení.
Sebeuspokojením k otupělosti.
Otupělostí k závislosti.
Ze závislosti zpět do otroctví.

Alexander Fraser Tytler, 1747-1813
britský advokát a spisovatel
«< 24 25 26 27 28 >»