Camargue

Široširá rovina protkaná stovkami kanálů, nejupravenější delta velké řeky na světě. To je Camargue, ústí řeky Rhôny do Lvího zálivu Středozemního moře. Oblast je ohraničena Malou Rhônou na západě a Velkou Rhônou na východě. Společně tvoří 1000 km2 velkou hadí tlamu vyplněnou poli, vřesovišti a přílivovými jezery.
V Camargue se těží sůl. Stavidlem se napustí ohromný mělký rybník mořskou vodou, nechá se vyschnout a posbírá se sůl. Kamarskou solí se ochucují pokrmy jihu, gurmáni hodní toho jména by jí nepoužili na bretaňské palačinky, kupříkladu.
Camargue z velké části sytí francouzskou spotřebu rýže. Od roku 2000 mohou producenti používat evropskou ochrannou známku.
A co k rýži? Třeba maso z kamarských býků, pasoucích se na aluviálních loukách. Tradiční místní recept je Gardianne de taureau, vařené býčí maso nakládané ve víně a olivách.


To se udělá marináda z láhve vína, nakrájené větší cibule, stroužku česneku, 200g bůčku nakrájeného na kostičky, 250g zelených oliv, trochy olivového oleje, pár snítek tymiánu a bobkového listu, soli a pepře.
Do marinády se naloží na kostky nakrájené býčí maso a nechá se dva dny marinovat za občasného promíchání. Pak se marináda přecedí, oddělí se maso od zeleniny s bůčkem. Zelenina s bůčkem se ve větším hrnci osmaží na olivovém oleji, zapráší moukou, a po chvíli zalije šťávou z marinády a přidá se maso. Maso se nesmaží. Vše se vaří na mírném ohni tři hodiny, během vaření se dochutí solí. Pak se nechá odstát a další den je připraveno k podávání.

Camargue je – jako každá delta – rájem ptáků. Krásní růžoví plameňáci, racci, kormoráni. A taky moře a pláže. A silný vítr.
Nesmíme zapomenout na vins de sable, písková vína, která sehrála zajímavou roli při epidemii phylloxery v devatenáctém století, která hrozila zničit tradici evropského vinařství.
Vinohradníci na jihu Francie totiž zjistili, že když přes zimu zaplaví vinice na několik měsíců vodou, vajíčka phylloxery na kořenech zahynou a réva přežije. Začali proto vysazovat vinice na aluviálních píscích v Camargue, kde se dá díky hrázím a odvodňovacím kanálům snadno napouštět a vypouštět pár desítek centimetrů hluboká vrstva vody.
Dnes už se vinice zaplavovat nemusí, réva v Camargue však zůstala a písková vína jsou výborná. Na zdraví!