Kultura

Vzpoura ledničky

Dostal jsem dnes večer hlad. Domá sám, pro bagetu na pumpu se mi nechce, do hospody taky ne. Vzal jsem si velký talíř a otevřel ledničku. Moc tam toho nebylo a tak jsem to vzal shora dolů a postupně na talíř položil: – dvě sterilovaná loupaná rajčata – trochu mangového čatní – trochu limetkového pickle číst dále …

Dostal jsem dnes večer hlad. Domá sám, pro bagetu na pumpu se mi nechce, do hospody taky ne. Vzal jsem si velký talíř a otevřel ledničku. Moc tam toho nebylo a tak jsem to vzal shora dolů a postupně na talíř položil:

– dvě sterilovaná loupaná rajčata
– trochu mangového čatní
– trochu limetkového pickle
– ořech burákového másla
– balkánský sýr naložený v nálevu na pařený sýr
– trochu šlehané lučiny

K tomu zbytek velikonočního beránka z piškotového těsta a Kozel desítka.
Připadám si trochu jako bungee jumper, který se při skoku drží lana jednou rukou.

Jesenická

Po czerni jeżyny Po liściu kaliny – Jesień, jesień już Po ciszy na stawie Po krzyku żurawi – Jesień, jesień już Leszek Długosz

Po czerni jeżyny
Po liściu kaliny
– Jesień, jesień już
Po ciszy na stawie
Po krzyku żurawi
– Jesień, jesień już

Leszek Długosz

Trifon Zarezan

Jedni z prvních obyvatel, kteří žili na území dnešního Bulharska, Makedonie a Řecka, o kterých máme záznamy, byli Trákové. Zdá se, že slovo „trák“ bylo synonymem pro pijáka. Řekové byli znechuceni zvykem Tráků pít nezředěné víno. Trácký bůh věčnosti Dionýsos byl také bohem vína. Na konci každého roku Dionýsos umíral, aby se mohl narodit znovu číst dále …

Jedni z prvních obyvatel, kteří žili na území dnešního Bulharska, Makedonie a Řecka, o kterých máme záznamy, byli Trákové. Zdá se, že slovo „trák“ bylo synonymem pro pijáka. Řekové byli znechuceni zvykem Tráků pít nezředěné víno. Trácký bůh věčnosti Dionýsos byl také bohem vína. Na konci každého roku Dionýsos umíral, aby se mohl narodit znovu na jaře. Jeho znovuzrození se slavilo velkými oslavami, štědrými orgiemi.
Tyto oslavy se nazývali Dionýsia, později v římských dobách Bacchusia. Dionýské zvyky přežily přes staletí až do současnosti. Poté, co bylo Bulharsko pokřesťanštěno, církev převzala, přejmenovala a zařadila většinu pohanských bohů a svátků do svého křesťanského kalendáře. Dionýský kult kontaminoval se svátkem Svatého Trifona.
Každý rok čtrnáctého února – v den svatého Trifona – Bulhaři šplhají na vrcholy rodopských hor, aby se opili a pokusili se slézt zpátky dolů …
V tradičním lidovém kalendáři se tento svátek vztahuje k prvnímu zastřihávání větví vinne révy ke konci zimy a začátku jara. V každé domácnosti, která vlastní vinice se předchozí den peče velký kulatý, těstem zdobený chléb „pita“ a připravuje se nadívaná slepice.
Každý rok 14. února časně ráno se muži – slavnostně oblečeni, s „pitou“, pečenou slepicí a s vínem ve speciálním džbánku „baklica“ – vypravují zastřihnout první větve vinné révy. Ten den se vinaři moc nepřepracují. Čeká je ještě velká oslava a společný oběd přímo na vinici. Dřív než začnou tradiční hody na počest Trifona a na zajištění dobré úrody, musí být vybrán car vína Trifon.
Nejstarší člen skupiny postaví uprostřed květinu nebo džbánek vína a vyzve toho, kdo měl předchozí rok štěstí, zdraví a vypěstoval dobré víno, ať vezme tu květinu, nebo se napije vína. Tím bývá zvolen Trifonem a ostatní jeho zvolení schvalují pokřikem „Ať žije Trifon!“ Po jídle se všichni, s Trifonem na ramenou, vypravují zpátky domů, kde na ně čeká celá vesnice nebo městečko, přeje úrodu a každý se snaží cara a ostatní dobře pohostit vínem. Opilist vinařů a hlavně Trifona má zajistit úrodu na celý další rok. Trifon Zarezan (zarezan = zastřihnutý) je vskutku jeden z nejveselejších a nejoptimističtějších svátků roku.

Převzato z letáku k příležitosti oslavy Trifon Zarezan a Baba Marta.

Vady vína

Při úklidu jsem našel tento text, autor neznámý: Vady vína jsou odchylky od správného zdravotního stavu způsobené fyzikálně-chemickými procesy ve rmutech, moštech a vínech během jejich technologického života. Jsou zaviněny nesprávnou technologií, stykem rmutu, moštu, nebo vína s kovovým zařízením, plesnivým sudem, škopkem nebo hadicí, novým sudem, špatným ovzduším ve sklepě a také nesprávným způsobem číst dále …

Při úklidu jsem našel tento text, autor neznámý:

Vady vína jsou odchylky od správného zdravotního stavu způsobené fyzikálně-chemickými procesy ve rmutech, moštech a vínech během jejich technologického života. Jsou zaviněny nesprávnou technologií, stykem rmutu, moštu, nebo vína s kovovým zařízením, plesnivým sudem, škopkem nebo hadicí, novým sudem, špatným ovzduším ve sklepě a také nesprávným způsobem zpracování hroznů. Vady vína jsou tedy většinou zaviněny nedbalostí výrobců vína, sklepmistra a nebo jeho spolupracovníků. Obvykle však lze jejich příčiny předem odstranit.
Vždy se vyplatí vadám vína předcházet nežli je následně napravovat. Stejně tomu tak je i u nemocí vína, jimž předcházíme absolutní čistotou veškerého zařízení a nátěrem všech kovových částí. Je třeba důkladného čištění a dezinfikování hadic i skleněných potrubí, jakož i sudů, kádí, jímek apod. Správná technologie zpracování hroznů a výbory vína není tedy pouze otázkou jeho jakosti, ale také otázkou ekonomiky, hospodárnosti i rentability.

Hnědnutí vína

Této vadě se lidově říká zlomení vína. Vyskytuje se u vína bílého, růžového i červeného, ale zejména u vína mladého. Hnědnutí je způsobeno oxidací některých látek pektinového původu vlivem vzdušného kyslíku. Rmut, mošt nebo víno, které není zavčas ošetřeno oxidem siřičitým, hnědne a dostává vysokou nepřirozenou barvu a vzdušnou chuť.
Před prvním přetáčením vína z kvasnic je nutno zajistit jeho stabilitu na hnědnutí přisířením.

Víno zvětralé

I když je víno, které bylo z určitých důvodů vícekrát přetáčeno za přístupu vzduchu, dobře ošetřeno oxidem siřičitým a nehnědne, může získat časem zvětralou (vzdušnou) chuť, zejména jde i o víno lehčí, málo extraktivní a uložené v neplných sudech. SNadno se v něm tvoří takzvaná stařinka a víno dostává nepřijemnou chuť i vůni.
K předcházení této vady je zapotřebí, aby se víno bezdůvodně a zbytečně nepřelévalo, nepřečerpávalo ze sudu do sudu a nezůstávalo v sudech dlouhou dobu rozčerpané.
Konzervovat víno v neplných nádobách, sudech, tancích a cisternách lze také použitím čistého dusíku (N2), který vytlačí z prostoru nad hladinou vína kyslík a tak zamezí zvětrávání vína. Zvětralé víno je možné také zcelit s vínem svěžím, buketním a extraktivním. Může se rovněž vylepšit zdravými čerstvými kvasnicemi nebo osvěžit oxidem uhličitým z bomby.

Příchuť po třapinách

Tato příchuť je ve víně velmi nepříjemná. Připomíná chuť trávy a chlorofylu. Takové víno se nedokonale samovolně čistí. Někdy ani po filtraci nezíská úplnou jiskru a proti světlu opalizuje do šediva. Vyskytuje se ve víně z nedozrálých hroznů, dlouho nakvašovaných rmutů či lisovaných značnou dobu vysokým tlakem. Příchuť po slupkách či třapinách se zřetelně objevuje tam, kde k lisování bylo použito šnekových lisů, které podrtily jadérka, třapiny i hroznová zrníčka. Příchuť po třapinách odstraníme z vína čiřením. Dávka želatiny či kombinovaného čeřidla se stanoví na základě předběžných zkoušek.

Pachuť po sirovodíku

Vada vína nazývaná „sirka“ se projevuje zápachem po sirovodíku (H2S). Napadené víno páchne jako zkažená vejce a nejčastěji se s tímto jevem setkáváme u mladých vín. Není-li sirovodík z vína odstraněn včas, může přejít až po tvorbu merkaptanů. Na vznik sirovodíku má vznik delší ležení vína na nezdravých kvasnicích, které se rozkládají. Dalším důvodem je nesprávné síření sudů a jiných nádob kapavými sirnými plátky. Vlivem tepla část síry sublimuje a usazuje se na stěnách sudů, kde za vhodných podmínek vytváří neádoucí sirovodík.
Velký vliv na vznik sirovodíku má také používání sirných přípravků (práškové síry) při ochraně hroznů proti oidiu, zejména když jsou tyto přípravky aplikovány těsně před sklizní. Odstranění sirovodíku z vína není žádný problém. Při jeho výskytu je třeba víno řádně provzdušnit pomocí rozprašovací růžice a sud znovu mírně zasířit. Oxid siřičitý se vyváže a vznikne síra, která se usadí na dně (SO2+2H2S=2H2O+3S). Při přetáčení nebo filtraci síru z vína oddělíme.

Pachuť po dřevě

Tato příchuť vzniká vyluhováním tříslovitých látek zedřeva. Je příznakem nedokonale zavíněného nebo opraveného sudu. Víno má pak příliš trpkou příchuť a u bílého vína se zvyšuje barva. Jediným způsobem jak této vadě předejít, je nový nebo opravený sud dobře zavínit a napoprvé do něj dát víno méně kvalitní (například matolinové). Náprava vadného vína je obtížná. Při slabším výskytu se odstraní čiřením želatinou nebo čerstvými a zdravými kvasnicemi. Je-li příchuť velmi silná, může se k jejímu odstranění na základě předběžných zkoušek použít i živočišné uhlí. To však při vyšších dávkách může odebrat i dobré chuťové a aromatické látky. Jedná se o prostředek velmi drastický.

Příchuť po plísni

Víno může tuto nepříjemnou pachuť získat už z hroznů napadených hnilobou a plísní (Penicilium axpansum), také všakod plesnivého lisu apod. Tato vada je značně nepříjemná, neboť i plesnivá hadice může víno znehosnotit a pachuť po plísni se jen velmi těžko odstraňuje. Napadené víno se mnohdy pro svou odpornou pachuť stává nepoživatelným. Mírné narušení se odstraní čiřením želatinou nebo čerstvými vinnými kvasnicemi. Silná pachuť po plísni pak živočišným uhlím, v množství zjištěném předběžnou zkouškou v malém. Takové víno je pak nutno scelit s vínem barevnějším chuťově i aromaticky výraznějším.
Plísňové pachuti se podobá příchuť po ztuchlině. Víno jí může získat ze špatného vzduchu v nádobě nebo ve sklepě. Předchzíme jí udržováním zdravého ovzduší ve skelě i v lisovně. Nepatrná příchuť po ztuchlině se z vína odstraní provzdušněním, vyčiřením želatinou nebo použitím zdravých vinných kvasnic.

Master and Commander

Začalo to skřípěním dřeva v podpalubí, kymácením hamak plných spících námořníků a svištěním větru v ráhnoví. Vypadalo to na dobrý film a dobrý film to taky byl. Britská fregata Surprise a francouzská válečná loď Acheron spolu soupeří v roce 1805 v jižním Pacifiku. Výborný scénář, skvěle natočeno, zábava podle mého gusta.

Začalo to skřípěním dřeva v podpalubí, kymácením hamak plných spících námořníků a svištěním větru v ráhnoví. Vypadalo to na dobrý film a dobrý film to taky byl.
Britská fregata Surprise a francouzská válečná loď Acheron spolu soupeří v roce 1805 v jižním Pacifiku. Výborný scénář, skvěle natočeno, zábava podle mého gusta.

Koncert

V sobotu jsme jako dvojjediné bytosti přišli na koncert, kde se hrálo jako bychom se vrátili o deset let zpátky, ale přitom jsme byli o deset let starší, než většina posluchačů. Nejdříve zahrál soubor RK130, ve kterém hraje postarší Američan v sáčku s falešným zpěvem a značnou chutí na balení holek po vystoupení, tak jak číst dále …

V sobotu jsme jako dvojjediné bytosti přišli na koncert, kde se hrálo jako bychom se vrátili o deset let zpátky, ale přitom jsme byli o deset let starší, než většina posluchačů.
Nejdříve zahrál soubor RK130, ve kterém hraje postarší Američan v sáčku s falešným zpěvem a značnou chutí na balení holek po vystoupení, tak jak se to vidí v amerických filmech natáčených na malých městech. Inu, Frýdek-Místek není žádné velkoměsto, ale takhle snad ne …
Bylo dost času se rozkoukat po kulturáku, než nastoupili Priesnitz se strojově přesným a proaranžovaným spektáklem, který byl skvělý – slyšel jsem je na živo poprvé, stejně jako ostatní kapely.
A pak hrála Prouza – aspoň pro mně ztělesnění podbeskydského tavícího hrnce, kde je málo místa na kudrlinky a hraje se stručně a jasně.
Ostravsko však není Amerika, takže když na scénu vystoupili umělci až z Čech – Vypsaná Fixa z Pardubic – publikum bylo jejich. Hráli dobře, ale bylo na nich vidět, že stovky koncertů jim otupily hrany a s publikem si hrajou.
Celkově výtečná záležitost v inpsirativním prostředí, i když byla mlha vevnitř i venku a cestou domů po půlnoci jsme neviděli rudé zatmění měsíce.

Čína v Rudolfinu

Byli jsme na výstavě moderní čínské fotografie v Rudolfinu a byl to zážitek. Ve dvoraně stál pětimetrový broukoještěr nastříkaný zlatěnkou, kterému z tykadel šlehaly záblesky na stěnu z psychedelických černobílých fotografií, na kterých byla bílá barva nahrazena tepanými plátky zlata. Velmi se mi líbila fotka Yang Goang-minga zvaná Diskvalifikované město. Byla to asi tři krát číst dále …

Byli jsme na výstavě moderní čínské fotografie v Rudolfinu a byl to zážitek. Ve dvoraně stál pětimetrový broukoještěr nastříkaný zlatěnkou, kterému z tykadel šlehaly záblesky na stěnu z psychedelických černobílých fotografií, na kterých byla bílá barva nahrazena tepanými plátky zlata.
Velmi se mi líbila fotka Yang Goang-minga zvaná Diskvalifikované město. Byla to asi tři krát čtyři metry velká zvětšenina, která zachycovala tak dva hektary v centru Taipei – velká křižovatka, chodníky, mrakodrapy, reklamy. Na fotce ovšem nebyl jediný člověk a jediné auto, ani zaparkované – působilo to dosti zneklidňujícím dojmem.
Autor udělal během tří měsíců přes tři sta smímků ze stejného místa a pak je počítačově složil do lidu- a autoprázdného celku. Very interesting.
Pak tam byl člověk, který fotí metr krát osm metrů velké panoramatické fotky a na nich stovky lidí. Měl tam jednu kompletní vesnici a taky zaměstnance elektrárny. Zvláště ta druhá fotka byla zajímavá, bylo na ní přes čtyřista dělníků ve třech řadách a pár vedoucích ve svetru. Jenom tři lidi na celé fotce měli brýle – práce v elektrárně zřejmě prospívá zraku.

Terminátor 3

Třetí pokračování filmu většinou smrdí jako tři dny stará ryba, ovšem Terminátor III je pecka nad pecky! Na nic si nehraje, je tam spousta odkazů na předešlé díly a jiné Arnoldovy filmy a celkově je to sranda. Dobře utracená stovka a dvě hodiny času. Stejně si myslím, že v Čechách vzniká málo pokračování úspěšných filmů. číst dále …

Třetí pokračování filmu většinou smrdí jako tři dny stará ryba, ovšem Terminátor III je pecka nad pecky! Na nic si nehraje, je tam spousta odkazů na předešlé díly a jiné Arnoldovy filmy a celkově je to sranda. Dobře utracená stovka a dvě hodiny času.
Stejně si myslím, že v Čechách vzniká málo pokračování úspěšných filmů. Proč třeba neexistuje Jáchyme hoď ho do stroje po dvaceti letech? Samotáři dvě? Česká televize do toho trochu šlápla s pokračováním seriálu Nemocnice na kraji města, tak uvidíme.

Nuda v Brně

Tenhle film je naprostá pecka! Do včerejška jsem neměl ani tušení o skvělých hercích jako Miroslav Pechlát (Jarda), Kateřina Holánová, nebo Jan Budař. Na tom filmu je dobré všechno – herci, scénář, režie, hudba, kamera i Brno. Mám kliku, že mluvím česky a žiju v Čechách, takže jsem se o Nudě v Brně dozvěděl a číst dále …

Tenhle film je naprostá pecka! Do včerejška jsem neměl ani tušení o skvělých hercích jako Miroslav Pechlát (Jarda), Kateřina Holánová, nebo Jan Budař. Na tom filmu je dobré všechno – herci, scénář, režie, hudba, kamera i Brno. Mám kliku, že mluvím česky a žiju v Čechách, takže jsem se o Nudě v Brně dozvěděl a mohl si ji užít.
Před filmem dávali krátký Baldýnského úlet Mufíme si pomáhat o hledání ukradené lotky Mufa ze Studia kamarád. Soudě podle mých mlhavých vzpomínek, které mám z dětství, se mi spíš líbíli Jů a Hele, než uřvaný Muf, takže jsem jeho ztráty tolik nelitoval a s bojem o jeho znovunalezení jsem se vnitřně neztotožnil 😉 Ale bylo to pěkné, hlavně závěrečný únos na druhou.